Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 944/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY -88

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce V. J., zast. JUDr. B. V., advokátem, proti žalovanému Z. d. F., zast. Mgr. J. V., advokátem, o zaplacení 714.328,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku Místku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. května 2002, čj. -62, takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. května 2002, čj. -62, se ve výroku, kterým tento soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 10 % úrok z prodlení z částky 621.857,- Kč od 8.1.2000 do 5.2.2000 a ve výroku o nákladech řízení a rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. prosince 2001, čj. -38, ve výroku, kterým tento soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 10 % úrok z prodlení z částky 621.857,- Kč od 8.1. 2000 do 7.2.2000 a ve výroku o nákladech řízení zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá.

Odůvodnění:

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14.12.2001, čj. -38, ve výroku, kterým tento soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 621.857,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 8.1.2000 do zaplacení, jako majetkový podíl z transformace družstva (dále jen „majetkový podíl“) a ve výroku o náhradě nákladů řízení.

V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce je tzv. oprávněnou osobou podle (dále jen „ “) ani o tom, že jeho majetkový podíl činil 714.328,- Kč a že již byl vypořádán co do částky 92.471,- Kč. V projednávané věci žalovaný namítal, že žádost o vypořádání majetkového podílu žalobce doručená žalovanému 8.12.1999 (dále jen „žádost“), nebyla řádnou žádostí a že žalovaný není povinen vypořádat tento podíl v penězích.

Dále pak soud konstatoval, že žalobce podal žádost o vydání majetkového podílu po uplynutí sedmi let od schválení transformačního projektu (4.11.1992), v této žádosti stanovil 30 denní lhůtu k plnění a jednoznačně v ní uvedl, že částka 714.328,- Kč představuje nevypořádaný majetkový podíl z transformace. V této žádosti žalobce citoval ustanovení a 5 , která byla později zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 1.12.1999, uveřejněném ve Sbírce zákonů dne 7.1.2000. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že citace později zrušených ustanovení zákona v žádosti o vypořádání majetkového podílu z transformace nezpůsobuje neplatnost žádosti, jestliže z jejího obsahu lze jednoznačně dovodit, že se žalobce domáhá vypořádání majetkového podílu, což žádost splňuje. Na tomto závěru nic nemění to, že žalobce poté, co žalovaný žádost zpochybnil, podal novou žádost.

Co do splatnosti uplatněného nároku soud uvedl, že ke vzniku nároku na zaplacení je především potřebné, aby oprávněná osoba požádala o vypořádání podílu, a to buď ke dni následujícím po uplynutí zákonné sedmileté lhůty nebo v jiné lhůtě v žádosti uvedené. V projednávané věci se stal majetkový podíl splatným v 30 denní lhůtě stanovené v žádosti.

Ohledně způsobu vypořádání majetkového podílu pak uzavřel, že jestliže nedošlo k uzavření dohody o způsobu jeho vypořádání, musí být vypořádán v penězích.

Odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že skutková zjištění soudu prvního stupně považuje za správná a úplná.

V odvolacím řízení zůstala mezi účastníky sporná skutečnost, zda žádost ze dne 5.12.1999 mohla vyvolat povinnost žalovaného plnit. V tom směru se odvolací soud zcela ztotožnil s právním posouzením soudu prvního stupně. Žádost žalobce je určitá a srozumitelná, je z ní zřejmé, kdo jí podává a jaké účinky chce vyvolat, obsahuje lhůtu k plnění a výši požadované částky. Na určitosti a srozumitelnosti žádosti nic nemění to, že odkazuje na později zrušená ustanovení .

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení (dále též jen „ “), z odůvodnění dovolání vyplývá, že jeho důvodem je nesprávné právní posouzení věci a vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

V odůvodnění dovolání dovolatel uvedl, že oba soudy nesprávně právně posoudily žádost žalobce jako schopnou vyvolat splatnost majetkového podílu. Ke dni doručení žádosti byla v platnosti právní úprava provedená Dle tehdy platné úpravy se žalobce mohl domáhat plnění vyplývajícího ze , a proto nebyla výzva žalobce (kterou se domáhal po žalovaném vypořádání majetkového podílu podle právní úpravy účinné po zrušení ) způsobilou výzvou, neboť byl zrušen nálezem Ústavního soudu vyhlášeným ve Sbírce zákonů dne 7.1.2000. Do té doby byla v platnosti úprava vyplývající ze

Dovolatelka dále namítá, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily žalobní petit a přiznaly žalobci nárok na peněžité plnění, ačkoliv žádal o „vydání majetkového podílu“ - přisoudily mu tedy jiné plnění, než žádal.

Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud rozsudky obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

Žalobce ve vyjádření k dovolání odkázal ohledně námitky týkající se vypořádání v penězích obecně na judikaturu vrchního a ústavního soudu a dovodil, že v projednávání věci nebyla řešena otázka zásadního právního významu.

Dovolání je přípustné podle ustanovení

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam se jedná zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí.

Zásadní právní význam dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) v řešení otázky, zda žádost dovolatele o vydání majetkového podílu z transformace, podaná podle , ve znění , poté, co byl tento zákon zrušen nálezem Ústavního soudu, avšak dříve, než uvedená změna zákona nabyla účinnosti, mohl vyvolat účinky podle , ve znění uvedeného nálezu Ústavního soudu.

K tomu dovolací soud uzavřel, že úprava platná v době podání žádosti, neumožňovala podat žádost o vypořádání u družstva, neboť adresátem žádosti o vypořádání majetkového podílu z transformace byl podle této úpravy Pozemkový fond České republiky (viz v tehdy platném znění). Z uvedeného vyplývá, že v okamžiku doručení žádosti žalovanému neměla tato žádost ve vztahu k žalovanému žádné účinky.

Jinak tomu ale bylo poté, co vstoupil v účinnost nález Ústavního soudu zrušující mimo jiné též ustanovení a násl. , tj. zakládající ohledně uplatnění nároku podle stejný právní režim, jaký zde byl před účinností zákona č. 144/ 1999 Sb.

Dnem účinnosti ve znění nálezu Ústavního soudu publikovaného pod č. 3/2000 Sb. (dále jen „Ústavní nález“), se obnovil ohledně stejný právní režim, jaký platil před účinností , z čehož vyplývalo, že adresátem žádosti o vypořádání majetkového podílu z transformace bylo opět družstvo, tj. v projednávané věci žalovaný.

Od účinnosti Ústavního nálezu proto zakládala žádost žalobce o vypořádání majetkového podílu splňující podmínky , podaná před jeho účinností, nároky žalobce vůči žalovanému s účinky podle účinného znění tohoto ustanovení, tj. nárok na vypořádání majetkového podílu žalobce. Pokud jde o splatnost tohoto nároku neodvíjela se ovšem požadovaná třicetidenní lhůta splatnosti od doručení žádosti žalovanému, ale až od nabytí účinnosti Ústavního nálezu a teprve marným uplynutím této lhůty vznikla žalovanému povinnost plnit - jen potud je proto rozhodnutí odvolacího soudu nesprávné.

Proto Nejvyšší soud aniž ve věci nařizoval jednání ( , věta první, ), rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu dotčeném nesprávným právním posouzením podle , věty za středníkem a odst. 3 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( , věta první, ). Ve zbývajícím rozsahu pak dovolání zamítl.

Právní názor dovolacího je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( , věta druhá a ).

V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( , věta třetí, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 7. května 2003

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu