Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 56/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-70

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně S. s. r. o., zastoupené JUDr. J. J., advokátem, proti žalovaným 1) JUDr. A. V., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně C. Y. s. r. o., a 2) D. H., zastoupenému Mgr. D. T., advokátem, o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 600.000,- Kč s příslušenstvím a odměny ve výši 2.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. června 2001, č. j. - 49, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 450,-- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně JUDr. J. J.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 21. března 2001, č. j. - 35, odmítl - cituje ustanovení a 3 (dále též jen „ “) - námitky druhého žalovaného ze dne 14. srpna 2000, podané proti směnečnému platebnímu rozkazu téhož soudu ze dne 30. března 2000, č. j. - 13, ve znění opravného usnesení ze dne 28. července 2000, č. j. Sm 494/99 - 17, jako opožděné. Podle soudu třídenní lhůta pro podání námitek počala běžet druhému žalovanému dne 18. dubna 2000 (po doručení směnečného platebního rozkazu) a uplynula dne 20. dubna 2000, když později vydané opravné usnesení se týkalo toliko označení prvního žalovaného v záhlaví směnečného platebního rozkazu.

K odvolání druhého žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. června 2001, č. j. - 49, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok), když se ztotožnil s jeho závěry co do opožděnosti námitek druhého žalovaného a rovněž uzavřel, že posledním dnem lhůty k podání námitek byl 20. duben 2000. Dále druhému žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 3.462,50 Kč (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu (a to výslovně do všech výroků) podal druhý žalovaný včas dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , ve spojení s ustanovením , namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že je tedy dán dovolací důvod dle V dovolání snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření navrhla dovolání odmítnout jako nepřípustné,

Podle bodu 1., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Pro závěr, že ustanovení ve znění se uplatní i pro řízení zahájená před 1. lednem 2001, není podstatné, jak dlouhou dobu před tímto datem řízení probíhalo a kolik procesních úkonů soud učinil v době od 1. ledna 2001 (srov. též rozhodnutí uveřejněné pod číslem 45/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Směnečný platební rozkaz byl sice vydán před 1. lednem 2001, avšak v bodech 2. až 29. hlavy první, části dvanácté, není o situaci, kdy soud námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému před 1. lednem 2001 (ať již podané před nebo po tomto datu) odmítne po 1. lednu 2001, uvedeno ničeho (o případ dle bodu 13., hlavy první, části dvanácté, nejde). Odtud plyne, že - ve shodě s výše cit. bodem 1. přechodných ustanovení - pro odvolací i dovolací řízení je nutno užít ve znění účinném od 1. ledna 2001.

Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost ( ), ani dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, není podle ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Ustanovení , a nezakládají přípustnost dovolání proti výrokům napadeného usnesení proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Oproti očekávání dovolatel není dovolání přípustné ani dle (ve spojení s ustanovením ).

Dle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Všem třem případům přípustnosti dovolání vypočteným v ustanovení je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Usnesení o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu je sice usnesením, jímž se řízení končí, usnesením „ve věci samé“ však není (srov. mutatis mutandis /ve vztahu k odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu/ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod číslem 89).

Výrok o nákladech odvolacího řízení rozhodnutím (usnesením) ve věci samé také není; potud navíc nejde o měnící či potvrzující usnesení odvolacího soudu.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), dovolání odmítl ( , ),

Dovolání bylo odmítnuto, takže žalobkyni vzniklo ve smyslu ustanovení , a , právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Žalobkyně byla zastoupena advokátem, který v dovolacím řízení učinil jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Jelikož dovolání v této věci došlo soudu 18. září 2001 a dovolací řízení tak bylo (v intencích a ) zahájeno po 1. lednu 2001, určuje se výše odměny za zastupování advokáta podle ve znění (dále též jen „vyhláška”).

Podle ustanovení § 15 vyhlášky mimo jiné platí, že rozhodne-li soud o odmítnutí dovolání, platí § 14 obdobně.

Z ustanovení § 14 odst. 3 vyhlášky plyne i to, že je-li předmětem odvolacího řízení rozhodnutí procesní povahy, činí sazba odměny 750,- Kč.

Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně učinil v dovolacím řízení toliko jediný úkon (vyjádření k dovolání), snižuje se sazba odměny určená částkou 750,- Kč na konečných 375,Kč (srov. § 18 odst. 1 vyhlášky).

Spolu s náhradou hotových výdajů za jeden úkon právní služby dle ve znění pozdějších předpisů ve výši 75,- Kč tak soud přiznal žalovanému k tíži dovolatele celkem 450,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 6. května 2003

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu