Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 79/2021-42
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr Eliškou Zapletalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 10 660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 660 Kč s úrokem z prodlení v částce 2 469,05 Kč, s úrokem v částce 7 313,12 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 209,44 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 209,44 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 660 Kč s úrokem z prodlení v částce 2 469,05 Kč, s úrokem v částce 7 313,12 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 209,44 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 209,44 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o půjčce číslo z datum, na základě níž poskytla právnická osoba anonymizována dvě slova žalovanému částku ve výši 9 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena při podepsání smlouvy
a žalovaný svým podpisem rovněž stvrdil, že výše uvedený finanční obnos v hotovosti převzal. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou částku v 58 týdenních splátkách po 270 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou dle podmínek, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Žalovaný uhradil celkově částku 5 000 Kč započítanou na úrok za řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 1 260 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 149,44 Kč a jistinu 790,56 Kč. Pohledávka vyplývající
z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO postoupena na základě smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli,
a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. K tomuto dni činila výše pohledávky za žalovaným 10 660 Kč, skládající se z jistiny 8 209,44 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 450,56 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu číslo na základě níž poskytla právnická osoba anonymizováno žalovanému částku ve výši
9 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena při podepsání smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 3 600 Kč za hotovostní inkaso splátek, 1 260 Kč úrok a 1 800 Kč poplatek za administrativní činnost, a to formou 58 týdenních splátek po 270 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a dopisu žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy ze dne datum s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 10 660 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 8 209,44 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 450,66 Kč.
7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou takto stanovená.
11. Při právním posouzení věci, soud konstatoval, že mezi právním předchůdcem žalobkyně
a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., neboť právní předchůdce se zavázal přenechat žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok 1 260 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 800 Kč
a poplatek za hotovostní inkaso 3 600 Kč, vše formou dohodnutých splátek. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný neuplatnil námitku relativní neplatnosti smlouvy dle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně splnil svoji povinnost přenechat peněžní prostředky již při podpisu smlouvy. V důsledku prodlení vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb. z jistiny ode dne splatnosti do zaplacení. Povinností žalovaného vyplývající ze smlouvy bylo hradit splátky řádně a včas, avšak žalovaný této povinnosti nedostál. Nároky žalobkyně, která vstoupila do postavení věřitele žalované smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z., byly důvodné, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
12. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy
a příp. jakou částku tento uhradil.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 660 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
14. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 07. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.