Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 44/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 9 Ls , jenž nabyl právní moci téhož dne, byl V. N. uznán vinným trestným činem krácení daní podle § 369 odst. 1, § 370 odst. 1 č. 2 zákona o poplatcích. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 18. 1. 2001 okolo 17.00 hod. projížděl osobním automobilem zn. Honda, české státní poznávací značky, z České republiky přes hraniční přechod S. do Spolkové republiky Německo, přičemž na celnici projel bez zastavení u odbavovací budovy a nepředložil celní prohlášení, ačkoli v zavazadlovém prostoru vozidla převážel celkem 285 kartonů neproclených a nezdaněných cigaret zn. West a Marlboro. Věděl přitom, že je povinen při vstupu do Spolkové republiky Německo převážené zboží bez dotazu a v úplnosti přihlásit u příslušných orgánů, přičemž tak neučinil v úmyslu nehradit příslušné dávky a daně. Zkrátil tak dovozní poplatky ve výši celkem 14.083,15 DM (clo 2.954,88 DM, daň z tabáku 8.478,18 DM a dovozní daň z přidané hodnoty 2.650,09 DM). Pro tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

Dne 26. 3. 2003 pod sp. zn. 2319/2002-MO-M/7 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. N. se dopustil relativně závažného úmyslného trestného činu narušujícího zájem státu na řádném vyměření povinných plateb tím, že zatajil převoz velkého množství zboží (cigaret) podléhajícího celní a daňové povinnosti přes státní hranici a nepřipustil možnou kontrolu převáženého zboží celními orgány. Závažnost činu je zde navíc podstatnou měrou zvyšována okolností spočívající v osobě odsouzeného, podávající se z posuzovaného rozsudku německého soudu, a to, že odsouzený se uvedeného trestného činu dopustil ve zkušební době podmíněného odsouzení pro trestnou činnost zcela shodného charakteru, navíc pouze několik měsíců po jejím spáchání. Pokud pak jde o druh trestu byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelném trvání. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. dubna 2003

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch