Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 417/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kurky a soudců JUDr. Jany Hráchové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné S. B., zastoupené advokátem, proti povinnému V. M., zastoupenému advokátem, srážkami ze mzdy, pro 50 000,-Kč s příslušenstvím, o zastavení výkonu rozhodnutí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.9.2002, č.j. -252, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného na částečné zastavení výkonu rozhodnutí.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jímž především namítl, že řízení je postiženo vadou podle , jelikož usnesení o nařízení výkonu nebylo řádně doručeno oprávněné. Rovněž hodnocení důkazů, provedených ve vztahu k jeho tvrzení, že částečně dluh splnil, nebylo „nestranné“ a soud tím porušil zásadu rovnosti stran ve sporu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou advokátem, projednal dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Podle lze napadnout dovoláním pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci zastavení výkonu rozhodnutí; odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že a 3 zde platí obdobně.

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v pod písm. a/ až c/

Ve smyslu je dovolání přípustné v případě měnícího rozhodnutí (písm. a/), nebo v případě, že bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozhodnutí, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (písm. b/), anebo tehdy, bylo-li potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že jde o rozhodnutí, které má (ve věci samé) po právní stránce zásadní význam (písm. c/).

Z ustanovení přípustnost dovolání neplyne, neboť napadené rozhodnutí není měnícím, ale potvrzujícím.

Rovněž ji nezakládá ustanovení , neboť jde sice o rozhodnutí potvrzující, kdy soud prvního stupně rozhodl ve věci jinak než v předchozím zrušeném rozhodnutí, avšak nikoli proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu.

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , muselo by být napadené rozhodnutí ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Dovolací přezkum je tedy předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze hodnotit, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné.

Bezcenné jsou proto námitky vadou řízení podle , jakož i námitky proti skutkovým zjištěním.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla řešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolatel otázku přípustnosti dovolání zcela pominul a argumenty ve prospěch závěru, že podmínky stanovené v , odst. 3 jsou splněny, dovolacímu soudu nenabídl; ani hodnocením námitek, obsažených v dovolání, k závěru o jejich splnění dospět nelze.

O existenci právní otázky (otevřené dovoláním), jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném důsledku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (jak ustanovení předpokládá), totiž nejde.

I kdyby byla právní otázka spojována s dovolatelovou výhradou, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nenabylo (dosud) právní moci, nelze pominout, že pro zastavení výkonu podle , o což v dané věci šlo, je taková okolnost bez významu; s výjimkou důvodu podle není vyloučeno zastavit (rozhodovat o návrhu na zastavení) bez toho, že by výkon rozhodnutí (již) byl pravomocně nařízen.

O rozpor s hmotným právem ( ) pak jít nemůže proto, že napadené rozhodnutí vychází z práva procesního ( a násl. ).

Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani z hlediska ustanovení , písm.c/, odst. 3

Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání podle , odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , , věta první, ; oprávněné, jež by měla na jejich náhradu právo, však v tomto stadiu řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. dubna 2003

JUDr. Vladimír K u r k a , v.r.

předseda senátu