Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
65 C 12/2021
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Kohoutkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 516,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 516,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 516,64 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 516,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 516,64 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”)
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené faktury za odebraný plyn. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o dodávce zemního plynu číslo na odběrné místo na adrese adresa. Žalobkyně se zavázala na toto odběrné místo dodávat zemní plyn a žalovaný se zavázal za její odběr platit cenu ve výši stanovené smlouvou. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, neboť neuhradil spotřebovaný zemní plyn uvedený ve vyúčtování číslo ze dne 12. 6. 2020 na částku 9 516 Kč za období od 11. 11. 2019 do 5. 6. 2020.
Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 11. 11. 2019 uzavřena smlouva o družených dodávkách zemního plynu číslo na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému plyn do odběrného místa a žalovaný byl povinen za tuto službu hradit smluvenou cenu. Žalovaný tuto povinnost řádně neplnil a ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalovanému byla dne 12. 6. 2020 vystavena faktura číslo za odebraný plyn za období od 11. 11. 2019 do 5. 6. 2020 částku 9 516 Kč, kterou neuhradil. Dne 16. 10. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce jako nárok žalobkyně opírající se o smluvní ujednání stran a ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. , energetického zákona. Dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetického zákona, dle kterého se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak soud vycházel z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších nařízení.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 516,64 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, podání žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. , jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.