Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 112/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Markétou Švarcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 408 Kč s příslušenstvím a částky 100 Kč

takto:

I. Řízení o zaplacení částky ve výši 5 348 Kč se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 7 999 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 842,30 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 999 Kč od 13.12.2019 do zaplacení.

III. Žaloba o zaplacení částky ve výši 1 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 1 Kč od 13.12.2019 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 421 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

I. Řízení o zaplacení částky ve výši 5 348 Kč se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 7 999 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 842,30 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 999 Kč od 13.12.2019 do zaplacení. III. Žaloba o zaplacení částky ve výši 1 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 1 Kč od 13.12.2019 do zaplacení, se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 421 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Kladně dne 26.8.2020, postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti, ve znění jejího doplnění, domáhala zaplacení částky v celkové výši 11 408 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru číslo kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO. Na základě této smlouvy uzavřené dne 18. 8. 2018 prostřednictvím elektronické komunikace, jejíž nedílnou součástí jsou ulice podmínky smlouvy, poskytl původní věřitel žalovanému bezhotovostně, převodem na jeho účet č. bankovní účet úvěr ve výši 8 000 Kč poté, co žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky v celkové částce 9 840 Kč do 17. 9. 2018. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalované nahlédnutím do registrů – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019, o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020. Ke dni postoupení činila výše dlužné částky 13 348 Kč a sestávala z jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 408 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč a úroku ve výši 1 840 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 842,30 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 24. 7. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním doručeným soudu dne 18.5.2021 vzala žalobkyně žalobu zpět ve smyslu co do částky 5 348 Kč, představující poplatky za upomínání ve výši 100 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 408 Kč a úrok ve výši 1 840 Kč. Soud proto v tomto rozsahu řízení podle v tomto rozsahu zastavil podle (výrok I. rozsudku). Předmětem řízení nadále zůstala jistina ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od 13.12.2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 842,30 Kč a náhrada nákladů řízení.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobce s navrženým postupem vyslovil souhlas, žalovaný na výzvu nereagoval, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud provedl k důkazuy předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:

6. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru číslo ze dne 18.8.2018 a Obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba měla uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se pak zavázal finanční prostředky vrátit v jediné splátce do 30 dní a ve výši 9 840 Kč. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měl žalovaný uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Uvedená smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným.

7. Z výpisu z účtu žalobkyně číslo potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalovaný zaslal dne 18.3.2016 žalobkyni platbu ve výši 1 Kč a že žalobkyně vyplatila na účet žalovaného č. bankovní účet dne 20.8.2018 částku 8 000 Kč.

8. Upomínkami ze dne 29.9.2018 a 20.10.2018 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že mu byla nabídnuta možnost mimosoudního vyrovnání dluhu. Předžalobní výzvou ze dne 31.10.2018 byl upozorněn na předání pohledávky k soudnímu řízení.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2019 spolu s přílohou KIZAP číslo a potvrzením o přijetí platby ze dne 19.12.2019 soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti právnická osoba na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.1.2020 ve spojení s podacím archem ze dne 8.1.2020 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informován právní předchůdkyní žalobkyně, a že mu byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění 10 dnů ode dne doručení oznámení.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 24.7.2020, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 28.7.2020, soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzván.

11. Výzvou ke smírnému vyřešení sporu ze dne 14.5.2021 a podacího archu ze dne 18.5.2021 soud zjistil, že žalobkyně nabídla žalovanému úhradu dlužné částky ve splátkách v případě její nerozporování.

12. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, která mu byla připsána na účet č. bankovní účet dne 20.8. 2018 poté, co žalovaný zaslal na účet žalobkyně vertifikační platbu ve výši 1 Kč.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

16. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle , občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v  nebo .

21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

23. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

24. Soud dále vycházel z ust. § 2991 odst. 1 o.z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

25. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující, označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. , podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

26. Soud se zabýval tvrzením žalobkyně, že se žalovaným uzavřela písemnou smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelský úvěr, jak je zřejmé z charakteru smlouvy. Z provedených důkazů však vyplývá, že smlouva měla být uzavřena nikoliv v listinné podobě, ale podobě elektronické. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu uzavřel, neboť smlouvu nijak nepodepsal. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byl připojen podpis žalovaného (tj. data v elektronické podobě), žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis žalovaného a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Soud proto nemá za prokázané, že by úvěrová smlouva byla uzavírána právě se žalovaným, a že i pokud by byla uzavírána s žalovaným, že ten uzavřel smlouvu právě s tímto obsahem, tedy, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl úvěrový vztah.

27. Nad to žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho úvěru schopnost.

28. Z potvrzení o obdržení platby má však soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 8 000 Kč, a proto se jedná na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalovaný však na tento dluh uhradil právní předchůdkyni žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč, o kterou by měl být dluh vůči žalobkyni ponížen (8 000 Kč – 1 Kč), a jeho dluh proto činí 7 999 Kč. Původní věřitel, společnost právnická osoba následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 o.z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7.1.2020 podle § 1882 odst. 1 o.z.. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Soud tedy dospěl závěru, že žaloba je důvodná co do částky 7 999 Kč, a proto jí co do této částky žalobě vyhověl (výrok II. rozsudku), a ve zbývajícím rozsahu ji zamítl (výrok III).

29. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle o. z. z dlužné částky 7 999 Kč ve výši dle , za dobu ode dne prodlení žalovaného s úhradou pohledávky kapitalizovaný ve výši 842,30 Kč a nadále běžící ode dne 13. 12. 2019 do zaplacení, ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II., III. rozsudku).

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle a rovněž i s ohledem na ust. , 2. věta , když žaloba byla co do částky 5 348 Kč, resp. 3 508 Kč (smluvní pokuta 3 408 Kč, poplatek 100 Kč, úrok 1 840 Kč) vzata zpět pro chování žalobkyně, která v tomto rozsahu vzala žalobu zpět z důvodu absence listinných důkazů k prokázání úvěryschopnosti žalovaného. Žalobkyně tak měla ve věci částečný úspěch. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta podle , písm. a) a d) ve spojení s , odst. 1, bod 2 , advokátní tarif, za 2 úkony po 300 Kč (převzetí a příprava žaloby a sepis žaloby), odměnu za ½ úkonu za jednoduchou předžalobní upomínku podle , písm. h) vyhlášky po 150 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle , a dále odměnu podle , písm. d) vyhlášky za 1 úkon (částečné zpětvzetí žaloby) ve výši 1 000 Kč, a 1 paušální náhrada po 300 Kč podle vyhlášky a 21% DPH ve výši 493,50 Kč, celkem tak 3 643,50 Kč. Protože žalobkyně měla částečný úspěch v rozsahu 69,50 %, rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla původně částka 11 508 Kč, a nárok žalobkyně je oprávněný co do částky 7 999 Kč, odečetl soud„ neúspěch“ žalobkyně ve výši 30,50 % od jejího„ úspěchu“. Protože žalovaný ve sporu převážně neuspěl, uložil mu soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně z částky 3 643,50 Kč, tedy částku 1 421 Kč (po zaokrouhlení), jak ve výroku IV. tohoto rozsudku uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze, PSČ obec a číslo, nám. příjmení 5, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona

č. (exekučního řádu).