Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1061/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Středního odborného učiliště, Odborného učiliště a Učiliště K., zastoupeného advokátem, proti povinnému Dr. O. Z., zastoupenému advokátkou, pro 11.431,- Kč s příslušenstvím zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 12. 2001, č.j. -19, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil krajský soud usnesení ze dne 20. 6. 2001, č.j. -7, kterým Okresní soud v Karlových Varech nařídil podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 9. 2000, sp. zn. , k vydobytí pohledávky oprávněného ve výši 11.431,- Kč s 16 % úroky od 25. 10. 1994 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení (5.702,- Kč) a nákladů exekučních (3.510,- Kč) výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na specifikovaných nemovitostech povinného. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí jsou splněny, zejména – šetřením z obsahu nalézacího spisu – zjistil, že stejnopis písemného vyhotovení podkladového rozhodnutí byl povinnému řádně doručen náhradním způsobem podle ve znění účinném do 31. 12. 2000.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), a opodstatněnost opírá o důvody uvedené v [řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (písm. a/), rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (písm. b/)]. Zjištění odvolacího soudu, že podkladové rozhodnutí mu bylo – na adresu P., J. 98 – řádně doručeno, „nemá oporu v dokladech, které se ve spise nacházejí.“ Protože se na uvedené adrese nezdržoval, nebyly splněny předpoklady pro náhradní doručení písemnosti ve smyslu ve znění účinném do 31. 12. 2000; vycházel-li odvolací soud z opaku, dopustil se nesprávného právního posouzení a „jeho závěr je v rozporu s právními předpisy.“ Obsahem dovolání jsou i výhrady proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 10, který – tím, že předvolání k jednání a vykonávaný rozsudek řádně nedoručil – odňal dovolateli možnost jednat před soudem a podat proti rozsudku odvolání.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu , odst. 2 přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ Protože ustanovení použít nelze (usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, nepředcházelo jeho dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí), je namístě zvažovat splnění předpokladů vymezených ustanovením , které přípustnost dovolání spojuje se závěrem, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (srov. ve spojení s ).

Jelikož vady nalézacího řízení a vady řízení o výkon rozhodnutí zaměňovat nelze, ponechal dovolací soud bez povšimnutí námitky, že nalézací soud zatížil řízení, které vydání exekučního titulu předcházelo, dovolatelem tvrzenými vadami (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/2000 pod č. 123).

Dovolatelovo tvrzení, jímž vytýká nedostatek řádného doručení podkladového rozhodnutí, z obsahového hlediska skutečně naplňuje jím zmíněné dovolací důvody, tj. důvody uvedené v a b/

Nesouhlas se zjištěními nebo s výsledky šetření, jež se týkají skutkových okolností doručení exekučního titulu, anebo s postupem, jakým soud k takovým okolnostem dospěl, je v dovolacím řízení uplatnitelný prostřednictvím důvodu uvedeného v Již z toho plyne, že uvedené výhrady jsou pro vyslovení přípustnosti dovolání podle bezcenné (k vadám vyjmenovaným v , větě druhé, by dovolací soud mohl přihlédnout při přezkumu důvodnosti dovolání, tedy až po učinění závěru, že je přípustné).

Námitka směřující proti závěru o účinném doručení exekučního titulu představuje však i kritiku právního posouzení věci, neboť se – v konečném důsledku – promítá do hodnocení podkladového rozhodnutí jako vykonatelného titulu; dovolatel tak uplatnil – v daných souvislostech – jediný způsobilý dovolací důvod ( ), jímž je při posouzení zásadního významu napadené právní otázky dovolací soud vázán ( , věta první, ).

Znaky uvedené v ustanovení jím nastolená otázka správnosti aplikace ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2000 nesplňuje; na obecnou rozhodovací činnost soudů její posouzení nemůže mít vliv a o rozpor s hmotným právem nejde, neboť napadené usnesení vychází z ustanovení práva procesního.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je bez jednání ( , věta první, ) odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , věty první, a (oprávněnému náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a povinný, jehož dovolání bylo odmítnuto, na jejich náhradu nemá právo).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2003

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu