Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 20/2021-26
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, část názvu právnické osoby,
se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, IČO,
; zastoupené titul. jméno příjmení, advokátem
se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo,
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 6 207 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 607 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 385,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 50,50 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 200 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 607 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 385,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 50,50 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 200 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 16.6.2020, doplněnou podáním ze dne 13.4.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 6 207 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 436 Kč za období od 5.10.2019 do 16.6.2020 s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné za období od 8.6.2019 do 4.10.2019, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo pro pojištění vozidla tov. zn. Volkswagen, registrační značka, a dále upomínací poplatek ve výši 300 Kč a poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil.
2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 8.2.2021 č.j. 21 C 20/2021-12 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 11.2.2021 a žalovanému dne 15.2.2021.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Z pojistné smlouvy číslo ze dne 8.6.2019 vyplývá, že mezi účastníky byla s účinností od 8.6.2019 uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Volkswagen, registrační značka, a to na dobu neurčitou. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 17 442 Kč, splatné čtvrtletně po 4 361 Kč.
6. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VPPPOV 1/15 plyne, že pojištění se sjednává na dobu neurčitou, pokud není ujednáno, že se sjednává na dobu určitou (čl. 3 odst. 4). Pro pojištění na dobu neurčitou se sjednává běžné pojistné, které je splatné prvního dne pojistného období, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak (čl. 4 odst. 2). Pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného (čl. 4 odst. 10).
7. Ze Sazebníku účinného od 3.6.2019 plyne, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí 300 Kč.
8. Z bilance pojistné smlouvy ze dne 11.3.2020 plyne, že žalovaný dluží žalobkyni částku 6 207 Kč.
9. Z upomínky ze dne 12.8.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 4 661 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě a byla uložena dne 15.8.2019, jak plyne z dodejky.
10. Z předpisu pojistného ze dne 19.8.2019 plyne, že předpis pojistného za období od 8.9.2019 do 7.12.2019 činil 4 361 Kč.
11. Z Oznámení ze dne 16.10.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému zánik pojistné smlouvy k 3.10.2019 z důvodu neplacení pojistného a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 5 907 Kč.
12. Z upomínky ze dne 11.11.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu na pojistném ve výši 6 207 Kč. Z výzvy ze dne 15.1.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 6 207 Kč.
13. Z předžalobní upomínky ze dne 14.2.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 6 207 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 14.2.2020, jak plyne z dokladu o odeslání zásilka a ze Sledování zásilek.
14. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
16. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla specifikovaného shora tohoto odůvodnění (zákon č. 168/1999 Sb.), a to s počátkem pojištění od 8.6.2019 na neurčito. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 4 361 Kč, splatné čtvrtletně vždy k 8. dni 3., 6., 9. a 12. měsíce každého roku (§ 2783 odst. 2 ObčZ). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné k 8. dni 6. a 9. měsíce roku 2019, čímž porušil svou povinnost vyplývající z ustanovení § 2758 odst. 1 ObčZ. Protože má žalobkyně podle § 2782 odst. 1 ObčZ právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 8.6.2019 do 4.10.2019 v celkové výši 5 607 Kč.
17. Soud má dále za prokázané, že žalovaný byl s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po žalovaném podle § 1970 ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalovaného s úhradou pojistného připadl vždy na den následující po splatnosti pojistného, tj. ohledně pojistného ve výši 4 361 Kč na den 9.6.2019 a ohledně pojistného ve výši 1 246 Kč na den 9.9.2019. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z celé dlužné částky až od 16.6.2020, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. K prvnímu dni prodlení činila v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba úroku z prodlení 9,75 % ročně (u částky 4 361 Kč) a 10 % ročně (u částky 1 246 Kč). Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v kapitalizované výši 385,50 Kč (výpočet: 9,75 % ročně z částky 4 361 Kč od 5.10.2019 do 16.6.2020 + 10 % ročně z částky 1 246 Kč od 5.10.2020 do 16.6.2020). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. Zbytek jistiny ve výši 2x 300 Kč s příslušenstvím uplatňuje žalobkyně s odkazem na čl. 4 odst. 10 VPP a Sazebník. Ve VPP se uvádí, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a v dohodnuté výši, má žalobkyně právo na náklady spojené s vymáháním pojistného. V Sazebník poplatků je stanovena výše poplatku za ukončení smlouvy a poplatek za upomínku, které žalobkyně po žalovaném požaduje.
19. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
20. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03).
21. Podle ust. § 1813 ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle občanského zákoníku je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp.zn. II. ÚS 3/06).
22. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.
23. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (poplatky) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných pojistných podmínek a Sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11.
24. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o poplatku za ukončení smlouvy a poplatku za upomínku v Pojistných podmínkách a Sazebníku poplatků žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ustanovení §§ 547, 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 600 Kč včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky zamítl (výrok II. rozsudku).
25. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Výrok III. rozsudku o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 5 607 Kč (90,30 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 600 Kč (9,7 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 80,60 % (výpočet: 90,30 % - 9,7 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou advokáta žalobkyně ve výši 400 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen,,vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Proto soud přiznal žalobkyni částku 1 200 Kč rovnající se 80,60 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.