Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 26/2021-14
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 37 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 5 250 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 32 000 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 977,84 Kč,
zákonný úrok z prodlení z částky 22 900 Kč od 21.5.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %,
úrok 10,75 % ročně z částky 22 750 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 5 250 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 32 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 977,84 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 22 900 Kč od 21.5.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 10,75 % ročně z částky 22 750 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 37 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (s účinností ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) došlo dne 28.2.2018 k uzavření Smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst. 2. Smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. Smlouvy činily 18.250 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 43.250 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 3.250 Kč.
2. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 28.3.2019 zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na:
-) jistině úvěru 22.750 Kč,
-) úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 150 Kč,
-) poplatku za uzavření 275 Kč a
-) administrativním poplatku 325 Kč.
3. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 22.750 Kč od 29.3.2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,75 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 22.750 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 150 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě.
4. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8.7.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.
5. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
6. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:
-) neuhrazené jistiny ve výši 22.750 Kč
-) úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 150 Kč
-) úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 275 Kč
-) úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 325 Kč
-) smluvní pokuty ve výši 13.750 Kč
-) zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20.5.2020 ve výši 2.977,84 Kč
7. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení:
-) úroků z úvěru ve výši 10,75 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 22.750 Kč od 21.5.2020 do zaplacení,
-) zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky ve výši 22.900 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 22.750 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 150 Kč, od 21.5.2020 do zaplacení.
8. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 18.12.2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
9. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:
-) Smlouvou o úvěru číslo ze dne 28.2.2018, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 25 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 43 250 Kč v 13 splátkách po 3 250 Kč s tím, že poplatek za uzavření smlouvy 1 000 Kč je splatný při podpisu smlouvy. Za správu úvěru zaplatí žalovaný poplatek 5 500 Kč, za hotovostní inkaso 4 750 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 18 250 Kč Součástí smlouvy je předpis splátek podepsaný žalovanou.Z přehledu provedených plateb vyplývá, že žalovaná uhradila 28.2.2018 1 000 Kč, a dále téhož dne 3 250 Kč, 24.4.2018 3 250 Kč, 16.7.2018 3 500 Kč, 27.8.2018 3 250 Kč, 30.9.2018 3 250 Kč a dne 31.10.2018 2 250 Kč, celkem 19 750 Kč.
-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, včetně Seznamu pohledávek, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených Seznamu pohledávek – v příloze uvedena žalovaná,
-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24.7.2020, včetně podacího lístku, ze kterých soud zjistil, že právnická osoba anonymizována tři slova oznámila žalované, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 28.2.2018, výše pohledávky činí 40 728 Kč bez příslušenství,
-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 17.12.2020, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky 42 969,89 Kč nejpozději do 1.1.2021.
10. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání nařízenému na den 3.5.2021 se nedostavila, svoji neúčast neomluvila, nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Právní zástupce žalobce se nedostavil, svoji neúčast omluvil, soud proto jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal a rozhodl dle obsahu spisu.
11. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 25 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 18 250 Kč, sestávající z úroku ve výši 28 % Kč, poplatku za uzavření smlouvy 5 500 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 25 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 43 250 Kč v 13 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 3 250 Kč.
12. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení celkové částky 37 250 Kč s příslušenstvím specifikovaným v petitu žaloby. Žalovaná dle skutkových tvrzení žalobce vrátila žalobci 19 750 Kč.
13. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce a žalované bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.
14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
17. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
18. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
19. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit.
22. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 18 250 Kč za zapůjčení částky 25 000 Kč na 13 měsíců a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem úvěru. S ohledem na výši jistiny 25 000 Kč a na dobu splatnosti úvěru 13 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku 67 % jistiny, 73 % celkové částky za 14 měsíců. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
23. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
24. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě úvěru, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o úvěru je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud se tedy zabýval, zda neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru a uzavřel-li smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele, smlouva o úvěru má povahu spotřebitelské smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce ji uzavíral v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele.
25. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb., § 86, § 87.
26. Podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
27. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
29. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Soud zkoumal, zda žalobce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
31. Soud nevzal za prokázané, že by právní předchůdce žalobce řádně před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy ověřoval tzv. úvěruschopnost žalované. Žalobce řádně netvrdil, že by prověřoval, jaké má žalovaná aktuální konkrétní příjmy, konkrétní výdaje, jaké jsou její osobní poměry, zda je zaměstnaná, zda má jiné závazky, v jakém rozsahu, jak tyto závazky u jiných věřitelů splácí apod., aktuálně předcházející době uzavření smlouvy o úvěru. Nebylo s odbornou péčí posouzeno, zda žalovaná je či není schopna splácet poskytnutou částku ve výši 25 000 Kč spolu s poplatkem 18 750 Kč. Žalobce v řízení neprokázal (a ani netvrdil), že dostatečným způsobem splnil svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce úvěruschopnost žalované, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 OZ, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky III, ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019.
32. Tím, že se žalobce nedostavil k nařízenému ústnímu jednání, zbavil se tak definitivně možnosti být řádně soudem poučen, aby doplnil tvrzení a označil k nim důkazy ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., právě k prověření úvěruschopnosti žalované, tj. prokázání té skutečnosti, že se právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou způsobilostí zabýval posouzením, že žalovaná je skutečně s ohledem na své poměry schopna zaplatit částku 25 000 Kč spolu s poplatkem 18 250 Kč ve lhůtě 13 měsíců. Žalobce v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že nesouhlasí, aby soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jednání bylo proto nařízeno na den 3.5.2021 a předvolání k jednání měl žalobce doručeno s dostatečným předstihem 8.4.2021. Podáním došlým dne 22.4.2021 žalobce omluvil z důvodu nenavyšování nákladů řízení svoji neúčast a souhlasil s tím, aby soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tím, že si vymínil, že pokud nebude žalobě v celém rozsahu vyhověno, nechť je jednání odročeno a žalobce vyzván k doplnění skutkových tvrzení. Tento postup soud nezvolil s ohledem na procesní zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení.
33. Plnil-li proto žalobce z absolutně neplatné smlouvy úvěru žalované částku 25 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku v rozsahu této částky. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vydat podle § 1879 občanského zákoníku žalobci, proto soud zavázal žalovanou k povinnosti uhradit žalobci částku 5 250 Kč, když z obsahu spisu vyplývá, že z částky 25 000 Kč žalovaná vrátila částku 19.750 Kč, a to dle § 2993 občanského zákoníku, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou 5 250 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
34. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.
35. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná měla ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že jí žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.