Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 575/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň - město rozsudkem ze dne 7. září 1999, č. j. -71, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 27. října 1999, č. j. -80, vyhověl žalobě na určení neplatnosti sporem dotčené kupní smlouvy ze dne 24. srpna 1987, zamítl žalobu na vyklizení domu čp. 627 v P., na stavební parcele č. 1051 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 8. června 2000, č. j. -114, rozsudek soudu prvého stupně potvrdil ve výrocích I. a III., odvolání třetího žalovaného odmítl a rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Tento rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci s vyznačením jejího data ke dni 17. dubna 2001.

Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni podali žalovaní 1/ a 2/ dne 15. srpna 2001 dovolání (datované dne 9. srpna téhož roku), v němž vyslovují nesouhlas s napadeným rozhodnutím odvolacího soudu, žádají o zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a o vrácení věci k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Současně požadují, aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Pokud se týče otázky zachování dovolací lhůty, dovolatelé poukazují na skutečnost, že rozhodnutí odvolacího soudu neobsahovalo poučení o dovolání.

K uvedenému dovolání nebylo podáno případné vyjádření.

Podané dovolání, předložené dovolacímu soudu spolu s procesním spisem dne 20. března 2003 k rozhodnutí o něm, je opožděné.

S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. a 17. , kterým byl novelizován mimo jiné též , Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací ( ) věc projednal a rozhodl podle znění účinného do 31. prosince 2000. Důvodem je skutečnost, že sám odvolací soud ve věci napadeným rozsudkem rozhodl ještě před účinností zmíněné novely.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni ( věta prvá ). Zmeškání této lhůty nelze prominout, avšak lhůta je zachována, bylo-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( ).

Jak již bylo uvedeno, rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 17. dubna 2001. Lhůta k podání dovolání tak končila v pátek dne 17. května téhož roku ( ). Jestliže však první žalovaný a druhá žalovaná dovolání podali teprve dne 15. srpna 2001, učinili tak výrazně po uplynutí stanovené dovolací lhůty. Za tohoto stavu proto dovolacímu soudu nezbylo, než podané dovolání žalobců odmítnout pro opožděnost podle ustanovení ve spojení s

Pro úplnost dovolací soud dodává, že jestliže dovolatelé zmiňují skutečnost, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu neobsahovalo případné poučení o možnosti (a předpokladech) dovolání, pak tato okolnost nemá pro učiněný závěr o opožděnosti uvedeného dovolání praktický význam.

Je sice nepochybné, že soudy mají povinnost poskytovat účastníkům řízení ve smyslu ustanovení poučení o jejich procesních právech a povinnostech za situace, kdy občanské soudní řízení je jednou ze záruk zákonnosti. Skutečností však zůstává, že v posuzovaném případě odvolací soud případnou povinnost poskytnout účastníku řízení poučení o možnosti dovolání v daném případě neměl, neboť takováto případná povinnost v žádném ustanovení procesního předpisu v tehdejším znění stanovena nebyla. Je totiž třeba rozlišit mezi odvoláním jako řádným opravným prostředkem a dovoláním jako opravným prostředkem mimořádným. Možnost užití tohoto posledně uvedeného opravného prostředku závisí na tom, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro podání dovolání. Proto ze skutečnosti, že rozhodnutí odvolacího soudu neobsahovalo poučení o možnosti podat dovolání, nelze vyvozovat, že šlo o postup nesprávný, který by mohl mít za následek odepření soudní ochrany účastníkovi (obdobně srovnej usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 9, str. 463 a násl.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením ve spojení s , a za situace, kdy dovolatelé neměli se svým dovoláním úspěch, avšak ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. dubna 2003

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu