Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
119 C 28/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem titul Jaroslavem Lockenbauerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky částka společně s úrokem ve výši 95,95 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, rozdílu zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky [částka] společně s úrokem ve výši 95,95 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, rozdílu zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované úvěr ve výši částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru příjmení a NRKI a zda žalovaná není v insolvenci. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 95,95 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po částka. Nezaplatila však ničeho. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, které byly sjednány ve výši částka za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení 15 dnů. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splátkou, požaduje žalobkyně náhradu nákladů vzniklých prodlením ve výši částka. Protože se žalovaná ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně 1. splátkou splatnou dne datum, byl úvěr ke dni datum na základě smluvních ujednání automaticky zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od datum do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka, tvořené součtem původní dlužné jistiny ve výši částka a dlužným úrokem přirostlým ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru tj. částky částka za každý den prodlení žalované, úroku v nominální roční úrokové sazbě 95,95 %, z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání soudu, které se konalo dne datum, se dostavil právní zástupce žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru, karty klienta, oznámení o schválení úvěru a prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne datum uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 95,95 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po částka, splatných 10. dne v každém kalendářním měsíci. Z dokladu o vyplacení vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne datum. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, se kterou se žalovaná takto ocitla v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši částka za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru pak bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, tj. částky částka. Z hodnocení klienta, výpisu z nebankovního registru klientských informací, výpisu z registru příjmení a oznámení anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobkyni, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši částka, je svobodná, má 1 dítě, bydlí u rodičů a její náklady na bydlení činí částka. Výši příjmu žalovaná doložila potvrzením. Stran výdajů nebyly předloženy žádné doklady. Žalovaná byla v rámci NRKI ohodnocena skóre 14, tedy jako klientka, která je v registru příliš nová nebo má rozpracované žádosti. V registru příjmení neměla žalovaná žádný záznam. Z upomínky a dodejky bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzývána k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení žalované částky. Z výpisu ČNB bylo zjištěno, že roční úroková sazba u úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice na spotřebu činila ke dni uzavření smlouvy 8,15 %.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo).
7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1 , odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to i stran ověřování skutečných výdajů žalované a to nikoliv jen dle informací sděleným žalovanou.
9. K poučení soudu žalobkyně poukázala na žalobu a požádala o poskytnutí lhůty 15 dnů k doplnění tvrzení. Soud žalobkyni lhůtu k doplnění tvrzení neposkytl, neboť se jedná o typizovaný spor, u něhož je žalobkyni postup soudu dobře znám a není nikterak překvapující. Navíc se nejedná o složitý případ a veškeré důkazy stran ověřování úvěruschopnosti žalované by měla žalobkyně mít k dispozici již v době uzavření smlouvy o úvěru.
10. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů pak nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala výdaje žalované s odbornou péčí. V tomto směru se omezila pouze na údaje zjištěné od žalované. Nepožadovala po žalované doložení nákladů na bydlení ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaná neměla, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel, natož pak ve věku žalované. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. doložení příjmů žalované), ale za situace, kdy nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů je tak zadlužena, že úvěruschopná není. Údajná rezerva po odečtení splátky úvěru ve výši cca částka měsíčně pro žalovanou, která byla na rodičovské dovolené bez partnera, je pak z pohledu obyčejného života také zcela nedostatečná a nedůvěryhodná.
11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
12. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši částka, přičemž dosud žalobkyni nevrátila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení by bylo možné žalobkyni přiznat již od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne datum s určením data splatnosti do 10 dnů, přičemž tato lhůta uplynula dne datum. Žalovaná je tak v prodlení ode dne následujícího. Jelikož však žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od data pozdějšího, přiznal soud úrok z prodlení právě od tohoto data, neboť soud je v tomto směru vázán návrhem žalobkyně, který nemůže překročit.
13. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
14. Nad rámec uvedeného soud dodává, že i v případě, kdy by soud shledal, že smlouva o úvěru jako celek je platná (což neshledal), musel by žalobu zamítnout minimálně co do úroku 95,95 % ročně, neboť soud takové ujednání považuje za absolutně neplatné, když smluvní úrok v této výši je nepřiměřený (lichvářský) a jsoucí zjevně v rozporu s dobrými mravy.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 52 % a úspěchu žalované v rozsahu 48 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Při výpočtu náhrady nákladů řízení soud zohlednil i příslušenství pohledávky (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp.zn. I ÚS 2717/08 , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ). Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně byla úspěšná co do částky částka (jistina + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum), žalovaná co do částky částka (zbytek jistiny + kapitalizovaný úrok + smluvní pokuta + náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením + úrok 95,95 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok z prodlení 10 % ročně z částky částka od datum do datum a úrok z prodlení 1,75 % ročně z částky částka od datum do datum)
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.