Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 399/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce h. m. P., proti žalovaným 1) P. V., a 2) P. V., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2001, č. j. -40, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. dubna 2000, č. j. -8, ve znění opravných usnesení ze dne 8. září 2000, č. j. -14, a ze dne 29. března 2001, č. j. -20, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 12. dubna 2000, č. j. -8, ve znění opravných usnesení ze dne 8. září 2000, č. j. -14, a ze dne 29. března 2001, č. j. -20, vyhověl žalobě a uložil žalovaným povinnost vyklidit a vyklizený žalobci odevzdat do šesti měsíců od právní moci rozsudku „byt č. 21 o třech pokojích a jedné kuchyni s příslušenstvím, I. kategorie, na 6. podlaží domu čp. 945 v P., k. ú. H.“ (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“). Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaných Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 27. září 2001, č. j. -40, citovaný rozsudek soudu prvního stupně (ve znění opravných usnesení) potvrdil ve výroku o věci samé a změnil v souvisejícím nákladovém výroku. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – s odkazem na ustanovení , , v tehdy platném znění, dovodil, že od 1. července 1999 bydlí žalovaní v předmětném bytě bez právního důvodu, neboť ke dni 30. června 1999 skončil jejich nájemní poměr k bytu, sjednaný na základě nájemní smlouvy ze dne 30. června 1994 na dobu určitou (na dobu 5 let).

Žalovaní – zastoupeni advokátkou – podali dne 10. prosince 2001 k poštovní přepravě blanketní dovolání. Označili v něm rozhodnutí, proti nimž dovolání směřují, tj. „do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 4 2000 (č.j. ve znění opravného usnesení ze dne 8.9.2000 a do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2001 (č.j. )“, jak výslovně v této souvislosti uvedli. Současně sdělili, že dovolání podávají „dle ustanovení ve znění platném k 31. 12. 2000“, a že „odůvodnění dovolání doplní bez zbytečného odkladu“. Na výzvu soudu prvního stupně, učiněnou formou usnesení ze dne 27. května 2002, č. j. -48, reagovali podáním ze dne 19. června 2002, v němž prostřednictvím advokátky požádali o „prodloužení soudem stanovené lhůty pro doplnění dovolání v rozsahu soudem stanoveném a současně o prominutí zmeškání soudem stanovené lhůty pro doplnění dovolání“.

Žalobce se ve vyjádření k dovolání ztotožnil s právním posouzením věci soudy obou stupňů a navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, popř. odmítnuto, pokud bude řádně zdůvodněno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) řešil nejprve otázku, zda o dovolání má rozhodnout podle , ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. ledna 2001 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nebo podle , ve znění po uvedené novele. Pro odpověď na tuto otázku bylo podstatné, že soud prvního stupně vydal své rozhodnutí dne 12. dubna 2000. Odvolací soud sice o odvolání žalovaných proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl až dne 27. září 2001, avšak s přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. je musel projednat podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění před 1. lednem 2001. Bylo-li napadené rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (podle ve znění před 1. lednem 2001), dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou – dále jen „“ (srov. část dvanáctou, hlavu první, bod 17. ).

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. dubna 2000, č. j. -8 (ve spojení s opravnými usneseními ze dne 8. září 2000, č. j. -14, a ze dne 29. března 2001, č. j. -20), který byl rovněž dovoláním napaden, však za rozhodnutí odvolacího soudu pokládat nelze. Jde o rozhodnutí soudu prvního stupně; ostatně dovolatelé to v dovolání ani nezpochybnili. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (dovolatelé uvedený opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně rovněž podali). Za této situace ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 112 v sešitě č. 14 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 1999, sp. zn. ). Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. dubna 2000, č. j. -8 (ve spojení s opravnými usneseními ze dne 8. září 2000, č. j. -14, a ze dne 29. března 2001, č. j. -20), zastavil ( ve spojení s ustanovením ).

Poté Nejvyšší soud shledal, že dovolání proti napadenému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení ( ), za splnění podmínky povinného advokátního zastoupení dovolatelů ( a 2 ).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá. Dovolání lze podat jen pro některý z důvodů uvedených v ustanovení až d/

Z obsahu spisu vyplývá, že včasné blanketní dovolání žalovaných neobsahovalo kromě označení napadených rozhodnutí a uplatněného dovolacího důvodu podle (bez jakékoliv konkretizace) žádné náležitosti uvedené v Usnesením ze dne 27. května 2002, č. j. -48, vyzval soud prvního stupně žalované k odstranění vad dovolání ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení a poučil je o procesních důsledcích, jaké by neodstranění vad ve lhůtě soudem stanovené mělo. Citované usnesení bylo doručeno zástupkyni žalovaných do vlastních rukou dne 10. června 2002. Dvoutýdenní lhůta k odstranění vad dovolání uplynula 25. června 2002, avšak žalovaní své dovolání nedoplnili ani v průběhu této lhůty a ani po jejím uplynutí a dovolání nedoplnili do současné doby.

Nebyly-li za tohoto stavu namítány a nepodávají-li se ani z obsahu spisu vady podřaditelné pod ustanovení , dospěl dovolací soud k závěru, že pro vady dovolání nelze v řízení pokračovat; dovolací řízení muselo být proto podle a zastaveno.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , a věty první a zavázal žalované, kteří z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení bylo zastaveno, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Protože v projednávané věci bylo dovolací řízení zahájeno dne 10. prosince 2001 (podáním dovolání - srov. ve spojení s ), tj. po 1. lednu 2001, kdy nabyl účinnosti , určuje se výše odměny za zastupování žalobce advokátem podle , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Jelikož neupravuje nároky advokáta na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas, jež stojí vedle odměny (srov. , ve znění pozdějších předpisů), rozhodl dovolací soud o náhradě hotových výloh zástupce žalobce podle , ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k řečenému lze uzavřít, že dovolací náklady řízení žalobce činí 950,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s a ) a 75,- Kč ( a 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 17. dubna 2003

JUDr. Miroslav Ferák, v.r.

předseda senátu