Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 921/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-163

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení ze dne 16. května 2002, č.j. -140, změnil rozsudek bývalého Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 17. března 1999, č.j. -97, tak, že žalobu na zaplacení částky 45.000,- Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.). Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II. a III.).

Rozsudek odvolacího soudu do všech jeho výroků napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost opřela výslovně o ustanovení (dovolatelka vyšla ze znění ve znění účinném od 1. ledna 2001), neboť odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Odvolacímu soudu vytkla nesprávné právní posouzení věci a snesla argumenty na podporu tohoto názoru. Proto navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „ “). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I. části dvanácté rovněž projednal podle dosavadního znění , jak sám výslovně zmínil v důvodech rozsudku

Dovolání v této věci není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné pouze za podmínek taxativně uvedených v ustanoveních a

Vady řízení vyjmenované v , k nimž je povinen dovolací soud přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají.

Přípustnost dovolání podle ustanovení je vyloučena ve věcech, v nichž bylo dovoláním napadeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč [srov. ], když k příslušenství uplatněného nároku se nepřihlíží, ledaže by samostatně tvořilo předmět řízení (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 62/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě jde nepochybně o obchodní věc, v níž bylo výrokem I. rozsudku odvolacího soudu rozhodnuto co do částky 45.000,- Kč s příslušenstvím. Protože dovoláním dotčeným výrokem I. bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč v obchodní věci, není dovolání přípustné ani podle

Rovněž dovolání směřující do výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a do výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení, které – ač součástí rozsudku – mají s ohledem na povahu usnesení, rovněž přípustné není. Rozhodnutí odvolacího soudu ve věci nákladů řízení před soudy obou stupňů nelze totiž podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v a podmínky stanovené v daná věc nesplňuje již z toho důvodu, že usnesení o nákladech řízení není usnesením o věci samé a v posuzovaném případě nemají rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení ani charakter potvrzujících usnesení; existenci zmatečnostních vad řízení dle Nejvyšší soud již dříve vyloučil.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a usnesením odmítl jako nepřípustné, aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněného dovolacího důvodu.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, u žalovaného však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , věty první (per analogiam), a , výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. dubna 2003

JUDr. Miroslav Gallus, v.r.

předseda senátu