Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 433/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný A. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 12. 2002, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2002, sp. zn. . Z obsahu dovolání je patrno, že ho obviněný podal v rozsahu odpovídajícím rozhodnutí o vině. Své dovolání obviněný opřel o důvod stanovený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli nešlo o žádný trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. Musí však jít o právní kvalifikaci skutku, jak ho zjistil soud. Uvažovaný dovolací důvod spočívá ve vadném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku ve smyslu jeho hmotně právního posouzení je činnost soudu, jejíž podstatou je to, že soud svá skutková zjištění podřazuje pod ustanovení h m o t n é h o práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. V tomto smyslu obviněný v dovolání žádné námitky neuplatnil.

Obviněný založil své dovolání v celém rozsahu na námitkách směřujících proti skutkovým zjištěním Krajského soudu v Ostravě, z nichž v napadeném usnesení nakonec vycházel i Vrchní soud v Olomouci. Obviněný byl uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 219 odst. 1 tr. zák. Takto byl posouzen skutek spočívající v podstatě v tom, že obviněný, veden cílem zabít poškozeného, jehož podezíral z milostného poměru se svou dcerou, napadl poškozeného tak, že ho mimo jiné dvakrát bodl kuchyňským nožem s délkou čepele 13 cm do břicha a způsobil mu zranění, které k úmrtí poškozeného nevedlo jen proto, že byl neprodleně převezen do nemocnice. Obviněný v dovolání namítl, že poškozeného nebodl a že ho ani nechtěl usmrtit. V těchto směrech pak uvedl své výhrady proti tomu, z jakých důkazů soudy vycházely a jak tyto důkazy hodnotily, a proti tomu, že některé důkazy, které měly podporovat jeho obhajobu, nebyly provedeny. Obviněný tedy svým dovoláním nezpochybňoval správnost právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudem, ale správnost samotných skutkových zjištění. Změnu právního posouzení obviněný spojoval se změnou skutkových zjištění, ke které jeho dovolání primárně směřovalo. Tímto pojetím dovolání se však obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť toto ustanovení nepřipouští s k u t k o v é námitky, tj. námitky proti skutkovým zjištěním soudu, proti způsobu hodnocení důkazů, proti postupu při dokazování, proti úplnosti dokazování apod., ale připouští jen p r á v n í námitky proti tomu, jak byl z hlediska h m o t n é h o práva kvalifikován skutkový stav zjištěný soudem. Lze jen dodat, že pokud obviněný soudům v dovolání vytýkal nesprávná skutková zjištění, chybné hodnocení důkazů a neúplnost provedeného dokazování, nenamítal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení p r o c e s n í c h ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Takové vady však nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. dubna 2003

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec