Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 144/2020-24
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem titul titul Antonínem Pektorem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro částka s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 10 % od datum do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se z části, co do zaplacení částka se zákonného úroku částka a dále zákonným úrokem ve výši částka od datum do datum zamítá.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 10 % od [datum] do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se z části, co do zaplacení [částka] se zákonného úroku [částka] a dále zákonným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum] zamítá.</b> <b>III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b>
1. Žalobou z datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částka ve složení částka (nevrácené prostředky poskytnuté), částka (poplatek za poskytnutí), částka (náklady vymáhání), částka (smluvní pokuta) a dále zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši částka z částky částka od datum do datum a dále v nekapitalizované výši z částky částka od datum do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodňoval tím, že jeho právní předchůdce, který na něj postoupil pohledávku, jenž je předmětem žaloby za žalovaným, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným datum smlouvu o úvěru anonymizováno číslo s tím, že smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky na dálku, tak že se žalovaný registroval na webovém portálu webová adresa, kde sdělil své osobní údaje, email, č. účtu, telefon a k žádosti o uzavření úvěrové smlouvy mu byl zaslán na jeho telefon sms kód anonymizováno k ověření totožnosti žalovaného, kterým potvrdil uzavření smlouvy. Žalobce uvedl, že byla prověřena lustrací rejstříku INS a nebankovních dlužníků bonita žalovaného s tím, že v úvěrové smlouvě žalovaný výslovně prohlásil, že výši sjednaných poplatků nepovažuje za rozporné s dobrými mravy. Žalobce uvedl, že na základě úvěrové smlouvy na účet bezhotovostně poskytl žalovanému částku částka. Žalovaný se proti tomu zavázal vrátit poskytnutou částku do 25 dní datum a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru částka s tím, že smluvní úrok činil 40 % ročně a dále se zavázal žalovaný zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně. Žalobce uváděl, že žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas uhradit sjednanou částku, když neuhradil nic. Podle žalobce tak dluží částky, které jsou předmětem žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, nedostavil se k projednání věci před soudem, a proto bylo podle § 103 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. soudem rozhodnuto o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Na základě listinných důkazů založených ve spise s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
3. Žalobce je obchodní společností, která ve smyslu § 1879 a násl. OZ , smlouvou o postoupení z datum, uzavřenou s původním věřitelem společností právnická osoba, IČ číslo, získala s odkazem na přílohu smlouvy o postoupení i pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Současně byl žalovaný podle § 1883 OZ oznámením z datum, zaslaným dle podacího archu poštou datum, vyrozuměn původním věřitelem o postoupení pohledávky. Lze tedy uzavřít, že žalobce je oprávněn domáhat se vůči žalovanému zaplacení částek, které jsou předmětem tohoto řízení.
4. Pokud jde o důvodnost nároku jako takového, pak ze smlouvy o úvěru, zavřené elektronickým prostředky na dálku podle § 562 OZ ve spojení s § 1820 -1882 OZ je zřejmé, že datum měl žalovaný se společností právnická osoba uzavřít podle § 2395 -2400 OZ smlouvu o úvěru datum pod č. B000192120 číslo, kde žalovaný odsouhlasil text smlouvy a obchodní podmínky tak, že zaslal specifický sms kód H3XN věřiteli. Z obsahu úvěrové smlouvy je zřejmé, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému částka a to tím způsobem, že je tyto prostředky bezhotovostně převede na žalovaným určený účet bankovní účet. Žalovaný se proti tomu zavázal vrátit poskytnuté prostředky po 25 dní, tedy datum s navýšením o poplatek za poskytnutí úvěru částka ve stejné lhůtě a smluvní úrok 40 % ročně, ve smlouvě uvedený denní sazbou částka, tedy celkem částka bez slevy, se slevou částka (pozn. soudu: což představuje denně částka, ročně částka, z jistiny částka jde o smluvní úrok 1. 350,5 %). V úvěrové smlouvě pak byla uvedena RPSN 9. 810,80 %. V úvěrové smlouvě byla také určena smluvní pokuta 0,1 % denně, tedy 36,5 % ročně, sjednaná v intencích § 2048 – 2050 OZ s tím, že věřitel požadoval pouze částka odpovídající 50 % poskytnutých prostředků tak, aby dostál ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Z předžalobní upomínky, datované datum ve spojení s podacím archem, je zřejmé, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Z veřejně dostupné databáze příjmení příjmení B1 číslo UK 3 vyplývá, že obvyklá úroková sazba, za kterou banky poskytovaly úvěry na spotřebu domácnostem s fixní sazbou do 1 roku k listopadu 2017, činila 11,19 %. Žalobce rovněž doložil, že datum převedl částka na účet uvedený v úvěrové smlouvě bankovní účet.
5. V souvislosti s posouzením nároku žalobce vycházel soud z přípustnosti sjednaného smluvního úroku podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , podle nějž smluvní úrok nesmí přesahovat trojnásobek obvyklé úrokové sazby, za kterou bankovní subjekty v daném období u obdobného typu úvěru poskytují úvěr. Dále soud přihlížel k rozhodnutí NS ČR R52/05 Sbírky rozhodnutí NS ČR, podle kterého znak skutkové podstaty trestného činu lichvy, týkající se nepřiměřeného poměru mezi poskytnutou částkou a sjednanou odměnou, je naplněn, jestliže odměna přesahuje 70 % ročně z jistiny poskytnuté. Jestliže v posuzované věci byla odměna požadována 133, částka denně a v přepočtu jde o smluvní úrok ve výši 1. 350,5 % ročně, pak je zjevné, že sjednaný smluvní úrok je nejenom v rozporu s civilní judikaturou, ale i trestně právní. V souběhu s ostatními smluvními ujednáními, týkající se sankcí pro případ prodlení ať už zákonného úroku z prodlení či smluvní pokuty 0,1 % denně, je třeba podle soudu pohlížet na uzavřenou úvěrovou smlouvu jako na absolutně neplatné právní jednání podle § 580 odst. 1 OZ pro rozpor s dobrými mravy. S přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu ČR sp. zn. III.ÚS 4084/2012 z datum a I.ÚS 199/2011 z datum kdy je zřejmé, že smluvní ujednání jako celek představují tak výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech stran žalovaného spotřebitele a věřitele, podnikatele, že nelze dospět k jinému názoru, než že smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Účastníci se tak mohou vypořádat pouze v mezích ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 OZ a § 2993 OZ režimu bezdůvodného obohacení, kdy si mají vrátit, co si z neplatné smlouvy plnili. Bylo-li prokazatelně, ze strany původního věřitele bezhotovostním převodem ve prospěch žalovaného poskytnuto částka, vznikl žalobci nárok na zaplacení této částky s navýšením o zákonný úrok z prodlení podle § 1970 OZ ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ve vazbě na zaslání předžalobní upomínky a marného uplynutí tří dnů od jejího zaslání ve smyslu § 573 OZ prodlení na straně žalovaného tedy v tomto případě nastalo od datum. Žalobě tak bylo z části, v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověno, ve zbytku, s ohledem na závěry o neplatnosti absolutní sjednané smlouvy, musela být pod výrokem II. v rozsudku žaloba zamítnuta jako nedůvodná.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. s přihlédnutí k tomu, že ve věci byl z větší části úspěšný žalovaný, náklady řízení žalobci nebyly přiznány a s ohledem na to, že žalovanému, jak plyne z obsahu spisu, náhrada nákladů řízení nevznikla, bylo rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku I. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.