Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 52/2021
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená titul ing. jméno příjmení, titul za jménem, advokátem, sídlem
obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 619, částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 18 703, částka s úrokem ve výši 29 % p.a. z částky 10 022, částka
od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky
10 022, částka od datum do datum a z částky 6 542, částka od datum
do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 18 703, [částka] s úrokem ve výši 29 % p.a. z částky 10 022, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 10 022, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 6 542, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 16 619, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu
za„ zpracování a doručení“ ve výši částka a odměnu za„ komfortní a flexibilní splácení“
ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy
o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši 5 831, částka, z toho 3 518, částka na jistině a 2 313, částka na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 29 % p.a. z částky 3 518, částka za období od datum do datum, tj. 1 813, částka, a ve výši 29 % p.a. z částky 3 518, částka od datum
do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 3 518, částka za období
od datum do datum, tj. 623, částka, a dále od datum do zaplacení. Žalovaný jako vydlužitel dále uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka
a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování
a doručení“ ve výši částka a odměnu za„ komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, a to v 18 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky částka 787, částka, z toho 6 504, částka na jistině a 4 282, částka na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 29 % p.a. z částky 6 504, částka za období od datum
do datum, tj. 2 006, částka, a ve výši 29 % p.a. z částky 6 504, částka od datum
do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 6 504, částka za období
od datum do datum, tj. 1 120, částka, a dále od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba, sídlem adresa, IČO, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částka, a to za účelem krytí neočekávaných výdajů. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka. Mimoto má příjem
ve výši částka měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti činily částka. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje činí částka. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně výpisy z účtu vedeného pro žalovaného.
4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že právnická osoba žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit
a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování a doručení“ ve výši částka
a odměnu za„ komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, celkem tedy částka,
a to v 60 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil,
že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky. Výše úroku činila 29 % p.a. po celou dobu účinnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.
5. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částka, a to za účelem krytí neočekávaných výdajů. V nabídce
na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši
částka. Další příjmy osob v rodinné domácnosti činily částka. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje činí částka, z toho částka na splátky dluhů vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně vyúčtování mzdy žalovaného.
6. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že právnická osoba žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit
a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování a doručení“ ve výši částka
a odměnu za„ komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, celkem tedy částka,
a to v 18 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil,
že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky. Výše úroku činila 29 % p.a. po celou dobu účinnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.
7. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovaly uzavřené smlouvy
o zápůjčce, soud zjistil, že výši úroku uvedenou ve smlouvě o zápůjčce právnická osoba a žalovaný ujednali za předpokladu, že žalovaný splní svoje dluhy založené touto smlouvou včas (čl. 18 smluvních podmínek).
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze číslo této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvami o zápůjčce, které se žalovaným uzavřela dne
datum a dne datum (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek).
9. Z oznámení právnická osoba žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami
o zápůjčce, které se žalovaným uzavřela dne datum a dne datum, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení žalovanému odeslala dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.
10. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci,
a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum,
jak soud zjistil z podacího lístku.
11. Žalovaný tedy jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši částka a náklady
na hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaný dále jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši částka a náklady
na hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 18 týdenních splátkách po částka Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o zápůjčce uzavřených se žalovaným dne datum a dne datum právnická osoba dopisem ze dne datum postoupení těchto pohledávek oznámila žalovanému. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.
12. Z tabulek umoření ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné
pro projednávanou věc.
13. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.
14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
15. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
16. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel
před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu
pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel
o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
17. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel
a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy
o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící
ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).
22. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídkách žalovaného na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které
o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.
23. Je to přitom žalobkyně, kdo nese důkazní břemeno o svých skutkových tvrzeních o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Listin y, ve kterých žalovaný potvrzuje, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady o (některých) příjmech a výdajích, přitom k prokázání splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného samy o sobě nedostačují. Vždyť například výpisy z účtu vedeného pro žalovaného mohly obsahovat údaje o výši jeho příjmů a příjmů ostatních osob, které s ním žily v rodinné domácnosti, a údaje o výši pravidelných výdajů žalovaného, avšak jen za předpokladu, že tyto příjmy byly na účet vedený pro žalovaného poukazovány a že žalovaný z tohoto účtu poukazoval platby na krytí svých pravidelných výdajů. Pouhé skutkové zjištění, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně výpisy z účtu, tedy ještě nevede k úsudku,
zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně prověřila údaje žalovaného o jeho pravidelných příjmech a výdajích.
24. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2009 – 97, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listin y, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.
25. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažená v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách)
a že listin y, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
26. Mimoto nelze přehlédnout, že se právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy
o zápůjčce ze dne datum co do údajů o ostatních příjmech členů rodinné domácnosti žalovaného a o jeho výdajích spokojila jen s prohlášením žalovaného, a to navzdory tomu,
že oproti stavu před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne datum měly pravidelné výdaje žalovaného klesnout z částka na částka (odhlédnuto od splátek ujednaných podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum), i od nápadně nízké výši těchto pravidelných výdajů.
Bez těchto údajů přitom právní předchůdkyně žalobkyně sotva mohla usoudit na schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr.
27. I z těchto důvodů nelze uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost
před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
28. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
29. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.
30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
32. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
33. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
34. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
35. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující,
a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci
C číslo).
36. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
37. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
38. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
39. Smlouvy o zápůjčce, které žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum a dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.
40. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
41. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
42. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
43. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
44. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
45. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum,
tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že zde již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a žalobkyní nebyl žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum domáhá.
46. Do doby uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba
a žalobkyní pohledávka právnická osoba na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaný získal dne datum přijetím částky ve výši částka, nedospěla, protože v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného v době před datum k jejímu splnění. Žalovaný tak nemohl být v této době v prodlení s jejím splněním,
a právní předchůdkyni žalobkyně v důsledku toho nemohlo vzniknout ani právo na úrok z prodlení. V době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek pak zde již nebyl žádný dluh žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, který by byl předmětem postoupení.
47. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Na tuto částku je pak dále třeba započítat částku, o kterou plnění žalovaného převyšovalo pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. částka (částka – částka). Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.
48. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických
a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalovaném úroku z prodlení jen ve výši
8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř. ).
49. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smluv o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok ani odměnu„ administrativní činnost“.
50. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanými listinami, které obsahují seznam ujednaných splátek
a přehled částečných plnění žalovaného. Takové listin y nejsou způsobilé prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony, tj. 78krát v místě bydliště žalovaného přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tyto listin y obsahují, odpovídaly skutečnosti.
Poté, co v důsledku prodlení žalovaného měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byly uzavřené smlouvy o zápůjčce platné – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalovaného inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit, zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z nich ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalovaného stala v důsledku inkasních úkonů právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaný plnil jinak. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.
51. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.
52. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující
částka s příslušenstvím, tj. co do 18 703, částka s úrokem ve výši 29 % p.a. z částky
10 022, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky
10 022, částka od datum do datum a z částky 6 542, částka od datum do zaplacení.
53. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. Žalovaný sice v souvislosti s telefonickou omluvou své nepřítomnosti při nařízeném jednání navrhl, aby soud povolil splátky, avšak neuvedl žádné okolnosti, které by svědčily v prospěch jiné lhůty k plnění, ani je neosvědčil. Postup podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný nenavrhl.
54. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 14 % a žalovaný v rozsahu 86 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení
částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 18 703, částka
s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši
72 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat,
a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.