Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 291/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněná D. K. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněné proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. . Dovolání obviněná opřela o dovolací důvody stanovené v § 265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř.

Obviněná ve svém dovolání uplatňuje v zásadě námitky, které uplatnila již v podaném odvolání, když uvádí, že se obžalobě nepodařilo prokázat stoprocentně její vinu z důvodů nedostatku důkazů, že soud při svém rozhodování vychází z domněnek a úvah, které však nejsou jednoznačně podloženy konkrétními důkazy a tudíž měl soud uplatnit zásadu v pochybnostech ve prospěch pachatele. Dále zdůrazňuje, že byla prokázána jen skutečnost, že padělala a pozměnila veřejnou u a tím poškodila cizí práva s tím, že tyto trestné činy byly v době rozhodování soudu promlčeny a navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a rozhodl tak, že se obžaloby v plném rozsahu zprošťuje a že poškozená M. č. P. – Ď., K. 553/52, P. se svým nárokem na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.

Nejvyšší soud shledal, že jde o dovolání podané ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Takto stanovený dovolací důvod znamená, že v dovolání je možné namítat nesprávnou právní kvalifikaci skutku, který byl zjištěn soudem. Je tedy možné namítat, že skutek zjištěný soudem byl v rozporu se zákonem kvalifikován jako trestný čin, ačkoli vůbec nešlo o trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. To znamená, že v dovolání lze uplatňovat pouze p r á v n í námitky vázané ke skutkovému stavu, jak byl zjištěn soudem, avšak nelze uplatňovat s k u t k o v é námitky, tj. námitky proti skutkovým zjištěním soudu, proti hodnocení důkazů apod.

V posuzovaném případě obviněná opřela své dovolání v zásadě jen o námitky směřující proti skutkovým zjištěním, které se staly podkladem výroku o vině. Obviněná totiž namítla, že soudy v řízení nepostupovaly ve smyslu zásady in dubio pro reo, tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného. Toto pravidlo vyplývá ze zásady presumpce neviny a má vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností, tj. týká se právě jen otázek skutkových, tudíž i v tomto směru směřují výhrady obviněné v zásadě proti hodnocení důkazů soudy a skutkovým zjištěním, z nichž soudy obou stupňů učinily právní závěr, že obviněná naplnila všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák, včetně zákonem vyžadované úmyslné formy zavinění.

Obviněná však v dovolání ve skutečnosti neuplatnila žádnou námitku, která by se jakkoli týkala právního posouzení skutku zjištěného soudem. Její dovolání bylo zaměřeno jen na to, aby dosáhla změny skutkových zjištění, z nichž soudy vycházely. Tím se dovolání obviněné ocitlo zcela mimo rámec zákonného dovolacího důvodu.

Obviněná v dovolání sice formálně deklarovala dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak dovolání založila na námitkách, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují.

Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., tedy že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, který obviněná ve svém dovolání rovněž formálně uplatnila, k tomuto dovolacímu důvodu se žádná z námitek či výhrad, které obviněná v dovolání uplatnila nevztahuje a z obsahu dovolání tak nelze zjistit, v čem tento dovolací důvod obviněná spatřuje. Proto s ohledem na zásadu vázanosti soudu uplatněným rozsahem dovolání nemohl Nejvyšší soud z hlediska tohoto dovolacího důvodu dovolání věcně přezkoumávat.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. dubna 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík