Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 27/2021-25
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Reslovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč, dále úrok z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 9,75% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 900 Kč, dále úroku z prodlení z částky 5 900 Kč za dobu od datum do datum ve výši 9,75% ročně, úroku z prodlení z částky 900 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 9,75% ročně, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 765 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč, dále úrok z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 9,75% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 900 Kč, dále úroku z prodlení z částky 5 900 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 9,75% ročně, úroku z prodlení z částky 900 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 9,75% ročně, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 765 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).
Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 5 900 Kč s příslušenstvím, žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, žalované byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč. Žalovaná částku nezaplatila, pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu nazvanou smlouva o úvěru, doba trvání 30 dnů, žalovaná měla částku vrátit spolu s poplatkem 900 Kč ke dni datum právnická osoba poskytla žalované dne datum částku ve výši 5 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované. právnická osoba a žalobce uzavřeli dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou žalobci. Postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobce oznámeno žalované oznámením ze dne datum. Předžalobní výzvou z datum podanou k poštovní přepravě dne datum zástupce žalobce upomínal žalovanou k zaplacení dlužné částky do 3 dnů s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. V tzv. kartě klienta je u žalované uvedeno, že jejím zdrojem příjmu je mzda 24 000 Kč. Žalobce k výzvě soudu, jak prověřil úvěruschopnost žalované a jakými doklady, uvedl, že úvěruschopnost žalované byla prověřována prostřednictvím databáze příjmení, zájmového sdružení právnických osob, které sdružuje poskytovatele bankovních a nebankovních úvěrů.
Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Dle tvrzení žalobce vyšel právní předchůdce žalobce pouze z údajů z veřejně přístupných registrů, aniž by úvěruschopnost žalované jakkoli ověřoval, např. předložením pracovní smlouvy a mzdového listu. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že právní předchůdce žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 5 000 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 5.000 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení poskytnuté částky v třídenní lhůtě v předžalobní výzvě ze dne datum podané k poštovní přepravě dne datum, dne datum se tak výzva dostala do dispozice žalované a dne datum uplynula žalované lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohla žalovaná dostat nejdříve od datum. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení v požadované výši 9,75% ročně, kdy tato výše nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části žalobu jakou nedůvodnou zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 765 Kč, přičemž tato částka představuje 51,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,3 %), když pro míru úspěchu ve věci byly zohledněny i požadované úroky z prodlení. Žalobce po žalované požadoval celkem částku 5 900 Kč a úroky z prodlení za částky 5.900 Kč, tyto činí za dobu od datum do dne vyhlášení rozsudku datum ve výši 9,75 % částku 1 254 Kč, celkem tak částku 7 154 Kč. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 5 000 Kč a úroků z prodlení z částky 5 000 Kč, která za dobu od datum do datum při výši 9,75 % ročně činí 416 Kč, byl tak úspěšný co do částky 5 416 Kč Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.