Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 199/2020

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr Miroslavou Šebelovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 64.433 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12 598 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 51 835 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 6 220,04 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 200,89 Kč, smluvního úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 23 901,53 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 735,61 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 284,37 Kč, smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 14 827,01 Kč od datum do zaplacení, zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 38 725,54 Kč od datum do datum a z částky 26 130,54 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12 598 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 51 835 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 6 220,04 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 200,89 Kč, smluvního úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 23 901,53 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 735,61 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 284,37 Kč, smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 14 827,01 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 38 725,54 Kč od [datum] do [datum] a z částky 26 130,54 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal zaplacení celkem 64 433 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil následujícím způsobem. První část nároku se týká pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo kdy mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce, nedílnou součástí byly Smluvní podmínky na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 22 573 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 555 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 548 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 470 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků (49 573 Kč) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 827 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla z jeho strany uhrazena datum. Právnímu předchůdci žalobce proto v souladu s číslo článku smluvních podmínek vzniklo datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 23 901,53 Kč a na dlužném poplatku částku 17 771,47 Kč. Právní předchůdce žalobce měl zároveň právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina proto ve výši 23 901,53 Kč, dále úrokem ve výši 20,50 % ročně od datum. Z přehledu plateb vyplývá kdy a v jaké výši žalovaný uhradil jednotlivé splátky. Z toho na jistinu zaplatil 3 098,47 Kč a na dlužný poplatek celkem 4 801,53 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli s účinností k témuž dni, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným 41 673 Kč, její příslušenství tvoří zákonné úroky z prodlení. Žalobce tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky sestávající z dlužné jistiny 23 901,53 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 17 771,47 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 220,04 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 200,89 Kč, úroků ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 901,53 Kč od datum o zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od datum zaplacení.

2. Druhá část žalobního nároku je pohledávka ze smlouvy o zápůjčce číslo kdy mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce, nedílnou součástí byly Smluvní podmínky na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 29 262 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 470 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 651 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 18 141 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků (64 262 Kč) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1072 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla z jeho strany uhrazena datum. Právnímu předchůdci žalobce proto v souladu s číslo článku smluvních podmínek vzniklo datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 23 901,53 Kč a na dlužném poplatku částku 17 771,47 Kč. Právní předchůdce žalobce měl zároveň právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina proto ve výši 14 827,01 Kč, dále úrokem ve výši 19,98 % ročně od datum. Z přehledu plateb vyplývá kdy a v jaké výši žalovaný uhradil jednotlivé splátky. Z toho na jistinu zaplatil 20 172,99 Kč a na dlužný poplatek celkem 21 329,01 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli s účinností k témuž dni, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným 22 760 Kč, její příslušenství tvoří zákonné úroky z prodlení. Žalobce tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky sestávající z dlužné jistiny 14 827,01 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7 932,99 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 735,61 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 284,37 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 827,01 Kč od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od datum zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně podáním ze dne datum. S žalobou nesouhlasil, co se týče poplatku za hotovostní režim splátek, ten považuje za od počátku neoprávněný, jelikož zákazník si ve smlouvě od anonymizováno bezhotovostní režim nemůže zvolit nikdy. Na dotaz obchodní zástupkyni, proč tomu tak je, mu bylo sděleno, že na příkaz vedení je to běžná praxe. Půjčku si vzal kvůli partnerce a jejímu podnikání. Během dvou let si kvůli jejímu podnikání vzal ještě jednu půjčku, s tím, že ji rychle splatí a budou pokračovat bez dluhů. Vždy platili řádně, týdně a obchodní zástupkyně od anonymizováno si chodila pro splátku až k nim domů, což bylo ponižující. Pokud požadoval bezhotovostní placení, i když ve smlouvě to byla jako jedna z možností, bylo mu řečeno, že první půjčku musí platit hotově. U druhé půjčky znovu žádal o bezhotovostní placení a zase mu v tomto odepřeno a tentokrát podmíněno, že jinak půjčku vůbec nedostane. Splácel tedy opět hotově samozřejmě za dvojnásobný tučný poplatek. Partnerka měla v té době také dvě půjčky od anonymizováno a obchodní zástupkyně tak k nim chodila vybírat čtyři půjčky za čtyři poplatky, které byly velmi vysoké. Jelikož jim nikdo nevyhověl v žádosti o bezhotovostní splácení, přestali platit a obrátili se o pomoc na právníka. Následně si oba založili datovou schránku, aby mohli s úřady a ostatními rychleji komunikovat, do dnešního dne mu od anonymizováno do datové schránky nepřišla jediná odpověď na jeho žádost. Ke smlouvě ze dne datum, kterou byla sjednána půjčka ve výši 35 000 Kč, uvedl, že celkem bez poplatku za hotovostní splácení tato činí 46 121 Kč, splaceno má celkem 41 502 Kč, zbývá mu k úhradě 4 619 Kč, což uznává a je připraven uhradit. K druhé smlouvě ze dne datum, na základě které si půjčil částku 27 000 Kč, u ní rovněž nesouhlasí s poplatkem za hotovostní režim splátek, celkem dluh bez poplatku za hotovostní splácení činí 36 103 Kč, splatil celkem 7 900 Kč, k úhradě zbývá 28 203 Kč, tu uznává a je připraven uhradit. Dále dodal, že s úvěrovými podmínkami se měl možnost seznámit těsně před podpisem smlouvy a v obou případech mu byla zamítnuta volba bezhotovostního splácení, i když ve smlouvě tato možnost byla výslovně nabídnuta volbou zatržením. Smlouvy, pokud se týká o volbu hotovostního splácení, tu nepodepsal dobrovolně, nýbrž pod tlakem, jelikož, jinak by mu půjčka nebyla poskytnuta. Pokud jde o požadované úroky v žalobě, ty považuje žalovaný rovněž za neoprávněné.

4. Žalobce doplnil žalobu vyjádřením ze dne datum, kde reagoval na vyjádření žalovaného. Zdůraznil, že žalovaný nepopřel uzavření předmětných smluv, dále odůvodnil svůj požadavek na smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, vysvětlil administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek. U administrativního poplatku vysvětlil, že je za administrativní činnost, která zahrnuje zejména zprávu interního systému věřitele, vyhledávání žadatele o zápůjčku v databázi o spotřebitelích za účelem posouzení schopnosti splácet úvěr, činnost pracovníků při zadávání dat se sjednané smlouvy do interního systému a zákaznickou podporu.

5. První jednání ve věci se konalo datum. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání, předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno. Podle bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného.

6. U jednání byl žalobce poučen ve smyslu , 3 o tom, že je třeba doplnit chybějící konkrétní skutková tvrzení, včetně důkazních návrhů k tomu, zda a jakým způsobem původní věřitel posuzoval schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu tehdy účinného zákona o spotřebitelském úvěru (podrobnosti viz protokol z jednání). Po poučení žalobce doplnil následující: odkázal na podání žalobce ze dne datum, kde žalobce uvedl, že došlo k prověření žalovaného v registrech – v databázi o spotřebiteli. Právní předchůdce žalobce prověřil žalovaného u bankovních a nebankovních společností, v registru právního předchůdce žalobce, v insolvenčním rejstříku, z těchto podkladů učinil právní předchůdce žalobce závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Dále doložil nový důkaz, a to zákaznickou kartu, ze které má vyplývat, že byly prověřovány skutečnosti týkající se podnikání a poměrů žalovaného.

7. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce, dále soud vyšel ze shodných tvrzení účastníků.

8. Žalovaný nepopíral uzavření dvou předmětných smluv o zápůjčce, ze shodných tvrzení účastníků tak bylo jejich uzavření prokázáno. Uzavření předmětných smluv ostatně vyplývá i z listin, které byly doloženy žalobcem, a to ze smlouvy o zápůjčce na částku 27 000 Kč ze dne datum a ze smlouvy o zápůjčce na částku 35 000 Kč ze dne datum. Z těchto smluv vyplývá, že původní věřitel a žalovaný si sjednali obsah smluv, tak jak je tvrzeno v žalobě (viz odst. 1 a 2 odůvodnění). Ze smluv a shodných tvrzení účastníků bylo dále prokázáno, že žalovanému bylo původním věřitelem vyplaceno z tohoto titulu v hotovosti celkem 62 000 Kč, a to na základě smlouvy ze dne datum celkem 27 000 Kč a na základě smlouvy ze dne datum celkem 35 000 Kč. Ze shodného tvrzení účastníků a dále z karet splátek k oběma smlouvám bylo prokázáno, že z titulu smlouvy ze dne datum zaplatil žalovaný splátky v celkové výši 7 900 Kč a z titulu smlouvy ze dne datum zaplatil splátky celkem ve výši 41 502 Kč.

9. Svou aktivní legitimaci prokázal žalobce smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání.

10. Žalobce dále soudu u jednání předložil u nazvanou Zákaznická karta, ze které vyplývá, že jsou v ní vyplněny údaje ohledně žalovaného dne datum, tedy v den uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 27 000 Kč. Zákaznická karta k předchozí smlouvě soudu předložena nebyla. Z předložené zákaznické karty vyplývá, že žalovaný do ní uvedl své identifikační údaje, jméno, bydliště, datum narození, rodné číslo, k druhu bydlení uvedl nájemník, sám dále uvedl, že již v současnosti u původního věřitele má další půjčku, uvedl jedno nezaopatřené dítě, rok narození 2005, ohledně zaměstnání vyplnil, že je OSVČ na plný úvazek, a to řidič – stěhování, k příjmům uvedl mzda žadatele 25 000 Kč, jiné příjmy 18 000 Kč, celkem 38 000 Kč, k výdajům nájem 6 300 Kč, telefon 500 Kč, splátky/výživné 3 072 Kč, výdaje na domácnost 2 000 Kč, celkem 11 872 Kč, jako použitelný příjem byla uvedena částka 26 128 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zatržen občanský průkaz, pracovní smlouva/živnostenský list, nájemní/podnájemní smlouva, SIPO.

11. Žalobce podle názoru soudu v řízení dostatečně netvrdil a neprokázal, jakým způsobem původní věřitel posuzoval schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr tak, jak ukládal věřiteli , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a to ani po poučení soudem u jednání dle , 3 V doplnění žaloby ( ) pouze zmínil, že administrativní činnost původního věřitele zahrnovala i vyhledávání žadatele o zápůjčku v databázi o spotřebitelích za účelem posouzení schopnosti splácet úvěr, toto tvrzení zopakoval právní zástupce žalobce po poučení u jednání podle , 3 , které rozvedl tak, že žalobce prověřil žalovaného u bankovních a nebankovních společností, v registru právního předchůdce žalobce, v insolvenčním rejstříku a z těchto podkladů učinil právní předchůdci žalobce závěr o schopnost žalovaného splácet úvěr. Dostatečně žalobce však netvrdil, v jakých konkrétních databázích žalovaného prověřoval, kdy výše uvedená tvrzení krom tvrzení o insolvenčním rejstříku, jsou neurčitá, v žádném případě pak tato svá tvrzení o prověřování žalovaného v registrech nijak neprokázal. Pokud u jednání žalobce předložil Zákaznickou kartu a uvedl, že z ní má vyplývat prověřování skutečností týkajících se podnikání a poměrů žalovaného, pak rovněž v tomto případě se nejedná o dostatečná skutková tvrzení o tom, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného prověřována, žalobce netvrdil, jaké informace si původní věřitel od žalovaného vyžádal, jaké informace zjistil, jak a jaké informace si ověřoval a u koho, například jaké y si nechal předložit, aby si ověřil informace uváděné žalovaným, netvrdil, jaké příjmy žalovaného zjistil, jaké výdaje, z čeho usoudil, že úvěruschopnost žalovaného ke splácení zápůjčky ze dne datum je dostatečná. Ostatně k předchozí zápůjčce zákaznická karta předložena nebyla, rovněž nebyla tvrzena žádná relevantní skutková tvrzení. Pokud lze usuzovat z předložené zákaznické karty, je evidentní, že původní věřitel nepostupoval při prověření úvěruschopnosti řádně a s dostatečnou pečlivostí, přesněji žalobce neprokázal, že by se tomu tak stalo. Ze zákaznické karty vyplývá, že měly být předloženy dokumenty k prokázání příjmů a výdajů žalovaného jako pracovní smlouva/živnostenský list – není zřejmé co z možností bylo předloženo, nájemní/podnájemní smlouva – není zřejmé co z možností bylo předloženo, SIPO, žádné takové doklady soudu předloženy nebyly a není zřejmé, zda skutečně předloženy byly původnímu věřiteli a pokud ano, jaké a jakým způsobem je vyhodnotil. Pochybnosti vzbuzují i informace uvedené v kolonce finanční informace v příjmech domácnosti a výdajích, kdy žalovaný uvedl mzdu ve výši 25 000 Kč, přičemž zároveň uvedl, že je OSVČ, dále uvedl jiné příjmy ve výši 18 000 Kč a není vůbec zřejmé, o jaké příjmy by se mělo jednat, téměř polovina z uváděných příjmů je tak zcela nevěrohodná, mzda není nijak doložena. Pokud jde o výdaje k nájmu 6 300 Kč, nebyly doloženy žádné y s takovou výší nájmu osvědčující, dále ze zákaznické karty je zřejmé, že u původního věřitele žalovaný již měl předchozí závazky, tyto rovněž nejsou doloženy a není zřejmé, v jaké výši měly být spláceny, u výdajů na domácnost je uvedena částka 2 000 Kč, která je zcela nevěrohodná s ohledem na to, že ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný měl vyživovací povinnost.

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

13. Podle § 9 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 2991 odstavec 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Žalobci se nepodařilo prokázat, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byly platně uzavřeny tvrzené dvě smlouvy o zápůjčce. Žalobce řádně netvrdil a tedy ani neprokázal, u první smlouvy, zda vůbec a u obou smluv, jakým způsobem prověřoval schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. I pouhé nedostatečné prověření bonity klienta je ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 výše citovaného zákona o spotřebitelském úvěru důvodem absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (v souladu s judikaturou, například rozsudek NSS č. j. -39). Obě tvrzené předmětné smlouvy o zápůjčce tak byly soudem vyhodnoceny jako absolutně neplatné.

16. V řízení však bylo nepochybně prokázáno, a žalovaný to ani nezpochybňoval, že právní předchůdce žalobce mu poskytl z titulu obou uzavřených smluv, které soud vyhodnotil jako neplatné, tedy bez právního důvodu, částku 62 000 Kč, dále, že žalovaný celkem vrátil právnímu předchůdci žalobce 49 402 Kč. Soud je toho názoru, že o zbylou částku, tedy o částku 12 598 Kč se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil, a to ve smyslu citovaného ustanovení § 2991 o. z., když získal majetkový prospěch z neplatného právního úkonu. Soud má dále za to, že smlouvy o postoupení pohledávek je třeba vyložit tak, že těmito smlouvami byla převedena pohledávka původního věřitele na právního nástupce na bezdůvodné obohacení, kdy původní věřitel převedl na právního nástupce obě předmětné pohledávky, které soud následně vyhodnotil jako pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu srovnej rozsudek KS Brno č. j. -72). V této části soud tedy vyhověl žalobě a uložil žalovanému zaplatit částku 12 598 Kč. Soud žalobě částečně vyhověl i co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky, neboť žalobce prokázal, že žalovaný byl vyzván k zaplacení předmětných pohledávek, tedy i pohledávek z bezdůvodného obohacení, a to ve výzvě obsažené v oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla dle poštovního podacího lístku řádně žalovanému odeslána, ve výzvě byla stanovena lhůta 10 dnů od doručení tohoto oznámení, dle domněnky dojití ve smyslu § 573 o. z. došla výzva žalovanému dne datum, lhůta tak uplynula dne datum a ode dne datum se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výše požadovaného úroku z prodlení je v souladu se zákonnou úpravou, konkrétně s ustanovením o. z. ve spojení s  vládního nařízení Ve zbytku byla žaloba zamítnuta s odkazem na absolutní neplatnost obou smluv.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval podle , kdy žalobce byl ve věci úspěšný pouze částečně, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat uspokojení svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.