Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2025/2002

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce J. N., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Z. d. M., zastoupenému konkursním správcem, advokátem, o náhradu za znehodnocení nemovitostí zaplacením částky 501.040 Kč, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp.zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.7.2002, čj. -88, takto:

O d ů v o d n ě n í :

V řízení o poskytnutí náhrady za znehodnocené stavby podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"zákon o půdě\"), změnil odvolací soud rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23.7.1999, čj. -20, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 501.040 Kč s příslušenstvím. Odvolací soud žalobu zamítl z důvodu promlčení, poprvé rozsudkem ze dne 20.4.2000, čj. -46, a poté – po jeho zrušení v dovolacím řízení – rozsudkem ze dne 4.7.2002, čj. -88.

Dovolání podal žalobce i proti druhému rozsudku odvolacího soudu, a to pro nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem a dále proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nesouhlasí se závěrem o promlčení svého (jinak nesporného) nároku ve výši 501.040 Kč s odůvodněním, že žalovaný jej uvedl v omyl nesprávným započtením této částky na svá plnění, a dovozuje, že to svědčí o jeho úmyslu bezdůvodně se obohatit. Navíc pak upozorňuje na to, že dodatečně zjistil, že na majetek žalovaného byl prohlášen dne 4.12.2000 konkurs, a řízení tedy bylo ze zákona přerušeno. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že přerušení řízení v důsledku konkursu se netýká tohoto řízení, protože věc, která byla předmětem restituce, je již dávno v majetku žalobce.V tomto řízení jde o jeho pohledávku, která nezanikla, a naopak má podle § 68 odst. 2 konkursního zákona přednost jako pohledávka první třídy. Dovolatel navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení, nebo aby spis byl bez rozhodnutí vrácen soudu prvního stupně \"ke kalendářování\".

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů , a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedením podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1.1.2001 (dále jen \"OSŘ\").

Dovolání splňuje náležitosti stanovené a je přípustné podle . Dovolací soud však se nezabýval dovolacím důvodem, týkajícím se právního posouzení věci odvolacím soudem, protože dospěl k závěru, že v řízení došlo k vadě, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu , a navíc i k vadě způsobující zmatečnost řízení s ohledem na ustanovení .

Z obsahu spisu plyne, že po vydání předchozího rozsudku dovolacího soudu ze dne 20.2.2002, čj. -73, vyšla najevo nová skutečnost, totiž že usnesením Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 4.12.2000 byl prohlášen konkurs na majetek žalovaného a byl ustanoven správce jeho konkursní podstaty JUDr. L. R. Krajský soud poté ve věci dále jednal, konkursního správce neobeslal k jednání dne 2.7.2002 a nevyžádal si jeho stanovisko k tomu, zda v řízení má být pokračováno. Tento postup vysvětlil odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku, vydaného v nepřítomnosti konkursního správce. Vyslovil názor, že oprávnění nakládat s majetkem nepřešlo na konkursního správce, protože podle , o konkursu a vyrovnání (dále jen \"konkursní zákon\"), ve znění pozdějších předpisů, se do konkursní podstaty nezahrnují věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle zákonů upravujících zmírnění některých křivd, tedy i podle zákona o půdě (což se nevztahuje na věci, k nimž nebyl nárok ve stanovené lhůtě uplatněn nebo byl zamítnut).

S tímto výkladem § 68 odst. 1 konkursního zákona se dovolací soud neztotožňuje. Předmětem řízení není totiž vydání věcí, jako zvláštní institut odvíjející se od původního vlastnictví ve smyslu restitučních zákonů, jak to má na mysli konkursní zákon, ale pohledávka z náhrady za znehodnocení staveb, požadovaná a přisouzená soudem prvního stupně v penězích. Peněžitá částka, o jejíž proplacení žalobce usiluje, není věcí, ale pohledávkou, s jejímž uspokojením § 68 odst. 2 konkursního zákona se právě počítá v konkursním řízení.

Za této situace měl odvolací soud poté, co mu bylo oznámeno vyhlášení konkursu na majetek žalovaného, postupovat s ohledem na zákonné přerušení řízení se správcem majetkové podstaty žalovaného, a pokud tak neučinil, odňal takovým nesprávným postupem konkursnímu správci možnost jednat v této věci před soudem ( ), případně, pokud nadále pokračoval v řízení bez jeho návrhu( konkursního zákona), v řízení došlo k vadě, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ).

Pro uvedené vady byl proto rozsudek odvolacího soudu zrušen podle věta za středníkem , a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, v němž je odvolací soud povinen postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními konkursního zákona, upravujícími jeho dalšího postup v řízení. O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v případě pokračování řízení v novém rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. dubna 2003

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu