Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 654/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a Víta Jakšiče, ve věci žalobkyň: A) L. J. a B) J. M., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1) České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze a 2) P. f. České republiky, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. října 2001, č. j. -59, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Šumperku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. června 2000, č. j. -39, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly, aby soud určil, „že Česká republika – Okresní úřad Šumperk není vlastníkem pozemků, zapsaných u Katastrálního úřadu v Šumperku pro obec O., k. ú. V. na LV č. 105 a tam označených jako pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely původního grafického přídělu a to parcela č. st. 27/2 o výměře 144 m2, parcela č. st. 59 o výměře 80 m2 a parcela č. 41/2 o výměře 8225 m2“ . Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací k odvolání žalobkyň rozsudkem ze dne 25. října 2001, č. j. -59, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně včas dovolání, kterým se domáhaly zrušení dovoláním napadeného rozsudku a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 15. a 17. hlavy první části dvanácté projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “).

Po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami a včas, se zabýval dovoláním především z hlediska jeho přípustnosti.

Podle odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení , a . Podle odst. l písm. a) dovolání přípustné není, neboť rozsudek odvolacího soudu nebyl rozsudkem měnícím, nýbrž potvrzujícím a nejde ani o situaci vyplývající z ustanovení odst. l písm. b) , poněvadž soud prvního stupně rozsudkem potvrzeným dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu nerozhodl jinak než v dřívějším rozsudku. Podmínky stanovené v daná věc rovněž nesplňuje, neboť odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil a žalobkyně návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodaly.

Zbývá posoudit předpoklady přípustnosti vymezené v . Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Dovolací soud však existenci takových vad z obsahu spisu nezjistil.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [ , ].

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z toho, že žalobkyně nebyly v dovolacím řízení úspěšné a žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly (§ , 224 odst. 1, 151 odst. 1 a 142 odst. 1 ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. dubna 2003

JUDr. František Balák,v.r.

předseda senátu