Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 679/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobním návrhem podaným u Okresního soudu v Ostravě se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo platit jí výživné manželky.

Usnesením ze dne 17. 5. 2001, č. j. -9, Okresní soud v Ostravě řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Vycházel z toho, že žalobkyně vzala žalobu při jednání ve věci dne 17. 5. 2001 v celém rozsahu zpět.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 10. 2001, č. j. -17, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že řízení nemělo být zastaveno, neboť „není pravdou“, že žalobní návrh vzala v celém rozsahu zpět. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a aby věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Ve vyjádření k dovolání žalovaný zejména uvedl, že dovolání „považuje za nedůvodné“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2001 (dále též jen „ “), neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu vydané po 1. 1. 2001 a po řízení provedeném podle ve znění účinném od 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

V posuzovaném případě bylo zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno do vlastních rukou žalobkyni dne 24. 1. 2002 a žalovanému dne 29. 1. 2002 (oba účastníci řízení v té době nebyli zastoupeni) a že dovolání žalobkyně sepsané dne 5. 6. 2002 bylo podáno u soudu prvního stupně dne 7. 6. 2002.

Z uvedeného vyplývá, že dvouměsíční lhůta k podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalobkyni uplynula podle ustanovení a a 2 dnem 24. 3. 2002. Protože dovolání podala žalobkyně u soudu prvního stupně až dne 7. 6. 2002, je opožděné. S přihlédnutím k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout ( věta první ), Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první a věty první - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - odmítl.

Protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, je žalobkyně povinna ve smyslu ustanovení věty první, a nahradit žalovanému náklady, které v dovolacím řízení vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

Žalovaný vynaložil v dovolacím řízení náklady na zastoupení advokátem. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1. 1. 2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění Z této vyhlášky (srov. její ustanovení , , , ) vyplývá, že advokátu zastupujícímu v dané věci žalovaného náleží odměna ve výši 2.000,- Kč a paušální částka náhrad za dva úkony právní služby ve výši 150,- Kč (srov. , a d/ , ve znění a č. ). Celkovou částku 2.150,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit v zákonné lhůtě ( ) k rukám advokáta, který žalovaného v dovolacím řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. dubna 2003

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu