Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 67/2021-22
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Szkanderovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 15 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 200 Kč od 8.9.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 017,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 727,80 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do 7.9.2020 ve výši 9 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 1 800 Kč od číslo do zaplacení ve výši 9 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 200 Kč od 8.9.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 017,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 727,80 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do 7.9.2020 ve výši 9 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 1 800 Kč od [číslo] do zaplacení ve výši 9 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 27.1.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 15 600 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně i právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvili. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tedy jednal v nepřítomnosti všech účastníků a právního zástupce žalobkyně.
4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou o spotřebitelském úvěru, kartou zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání.
5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:
Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba, a žalovanou byla dne 31.8.2017 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit a zaplatit za to poplatek představující úroky ve výši 23,72 % ročně v kapitalizované výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč. Celková dlužná částka ve výši 17 400 Kč měla být hrazena ze strany žalované v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč v rozsahu 58 splátek. Poslední splátka byla splatná dne 11.10.2018. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, celkem uhradila 1 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 byla pohledávka spol. právnická osoba, za žalovanou, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvědomena oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019. Předžalobní výzva ze dne 3.9.2020 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaná dlužnou částku neuhradila.
6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila, v průběhu řízení nezpochybňovala věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku.
7. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu. Zdejší soud posoudil nárok žalobkyně nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2991 odst. 2 obč. zákona č. 89/2012 Sb. , neboť dospěl k závěru, že úvěrující společnost se nezabývala úvěruschopností žalované a nezabývala se jí ani dostačujícím způsobem. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 31.8.2017 byla uzavřena ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle příslušných ustanovení tohoto zákona zejména ust. § 86 odst. 1 a násl. je úvěrující společnost povinna se zabývat v době uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopností úvěrovaného. Přesto, že žalobkyně tvrdila, že tak úvěrující společnost učinila, ke svému tvrzení nepředložila žádné důkazy, omezila se pouze na předložení karty zákazníka, z níž vyplývá, že úvěrující společnost se spokojila s informacemi, které jí žalovaná poskytla, aniž jakkoliv dále zkoumala příjmové a výdajové položky. Nezabývala se skutečnými finančními a majetkovými poměry žalované v době uzavření úvěrové smlouvy, tedy zda je schopna hradit závazky, ke kterým se smluvně zavázala smlouvou o spotřebitelském úvěru. V daném případě tak dle závěru soudu nepostupovala řádně a obezřetně, jak jí to ukládají ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu, zejména jeho nález č. III ÚS 4129/2018 ze dne 26.2.2019 má zdejší soud za to, že v důsledku tohoto nedostatku, když nedostatek posouzení úvěruschopnosti je shledávám jako porušení základních zásad právních, na kterých stojí právní řád ČR, tento nedostatek způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, byl nárok žalobkyně posouzen z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud na základě úvěrové smlouvy byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaná doposud zaplatila 1 800 Kč, jak žalobkyně tvrdí, zbývá k úhradě 8 200 Kč, dle výroku I. má proto žalobkyně právo na zaplacení zbývající části jistiny ve výši 8 200 Kč a zákonných úroků z prodlení po doručení předžalobní výzvy. Byla-li výzva ze dne 3.9.2020 odeslána dne 4.9.2020, dle aktuální judikatury se ocitla v dispozici žalované dne 7.9.2020, dnem následujícím, tedy 8.9.2020 se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Z důvodů shora uvedených pak soud výrokem II. zbývající části nároku zamítl.
11. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, její procesní úspěšnost se blíží procesní neúspěšnosti, žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné do 15 dnů od doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, a to písemně ve 3 vyhotoveních.
Nesplní-li dobrovolně povinný to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.