Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 13/2021-45

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr Janem Tichým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 11 733 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 11 733 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 142,48 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 507 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení.

II. Co do úroku ve výši 4 013,44 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 3 579,92 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 927,08 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 495 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 11 733 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 142,48 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 507 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Co do úroku ve výši 4 013,44 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 3 579,92 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 927,08 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 495 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 30. 10. 2020 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 11 733 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále též jen„ právnická osoba“), s žalovanou dne 25. 4. 2016 uzavřela Smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné smluvní podmínky (dále jen„ VOP“). Na základě této smlouvy poskytla právnická osoba žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž tuto částku a zároveň i poplatek ve výši 8 561 Kč (tvořený kapitalizovaným úrokem v roční sazbě 27 % ve výši 1 770 Kč, dále odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 491 Kč a náhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč) se jí žalovaná zavázala splatit 60 týdenními splátkami ve výši 310 Kč, z nichž poslední měla být splatná dne 19. 6. 2017. Jelikož žalovaná své smluvní povinnosti řádně a včas neplnila a dostala se do prodlení s placením dohodnutých splátek, zůstala právnická osoba dlužna na jistině 3 579,92 Kč a na sjednaném poplatku 1 530,16 Kč. Pohledávku z předmětné smlouvy nabyla žalobkyně od právnická osoba postoupením, a to ke dni 24. 6. 2019, což bylo žalované písemně oznámeno. Vedle uvedených dlužných částek uplatila žalobkyně vůči žalované také sjednaný úrok v sazbě 27 % ročně kapitalizovaný za dobu od 20. 6. 2017 (tj. od dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do dne postoupení pohledávky (24. 6. 2019) v částce 1 996,98 Kč a z částky 3 579,92 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši, a to za dobu od 27. 6. 2017 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 589,45 Kč a z částky 3 579,92 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení. Společnost anonymizováno s žalovanou dne 18. 11. 2016 uzavřela další Smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž VOP. Na základě této smlouvy poskytla právnická osoba žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž tuto částku a poplatek 4 612 Kč (tvořený kapitalizovaným úrokem v roční sazbě 29 % ve výši 799 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 950 Kč a náhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 863 Kč) se jí žalovaná zavázala splatit 45 týdenními splátkami ve výši 236 Kč, z nichž poslední měla být splatná dne 29. 9. 2017. Jelikož žalovaná řádně a včas neplnila své povinnosti ani z této smlouvy a dostala se do prodlení s placením dohodnutých splátek, zůstala právnická osoba dlužna na jistině 3 927,08 Kč a na sjednaném poplatku 2 695,84 Kč. Pohledávku z předmětné smlouvy nabyla žalobkyně od právnická osoba postoupením, a to taktéž ke dni 24. 6. 2019, což bylo žalované písemně oznámeno. Vedle uvedených dlužných částek uplatila žalobkyně vůči žalované rovněž sjednaný úrok v sazbě 29 % ročně kapitalizovaný za dobu od 30. 9. 2017 (tj. od dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do dne postoupení pohledávky (24. 6. 2019) v částce 2 016,46 Kč a z částky 3 927,08 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši za dobu od 7. 10. 2017 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 553,03 Kč a nadále z částky 3 927,08 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv ji k tomu soud vyzval.

3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaná se v určené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládal, že s tím i ona souhlasí /srov. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) /.

4. Podle soud k projednání věci samé nenařídil jednání.

5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 25. 4. 2016 vyplývá, že právnická osoba žalované tohoto dne poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala právnická osoba vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 561 Kč (z toho činil úrok 1 770 Kč, úhrada za administrativní činnost 2 491 Kč a úhrada za hotovostní inkaso splátek 4 300 Kč) v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč, resp. poslední splátkou ve výši 271 Kč, s tím, že první splátka byla splatná sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy, tj. dne 2. 5. 2016 a poslední dne 19. 6. 2017. Součástí obsahu smlouvy byly (formou odkazu) učiněny Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, jež podrobněji stanoví další obsah právního vztahu mezi právnická osoba a žalovanou. Ze všeobecných podmínek (článek 4) soud zjistil, že výpůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 28,63 % ročně, a to jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 20 VOP). Dle článku 20 VOP je smlouva sjednána na dobu určitou ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky; bude-li však zákazník ke dni splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, prodlužuje se doba trvání smlouvy až do uhrazení celé dlužné částky. Z obsahu smlouvy dále vyplývá, že žalovaná při jejím sjednávání nevystupovala jako podnikatelka. Ze zákaznické karty číslo je zřejmé, že před uzavřením smlouvy právnická osoba zkoumala schopnost žalované zápůjčku, o jejíž poskytnutí žádala, splácet. Z y označené„ Tabulka umoření – Souhrnné informace“ vyhotovené k datu 4. 8. 2019 soud zjistil, že právnická osoba ve vztahu k předmětné smlouvě (číslo) evidovala platby žalované toliko v celkové výši 13 450,92 Kč. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 18. 11. 2016 vyplývá, že právnická osoba žalované tohoto dne poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala právnická osoba vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 612 Kč (z toho činil úrok 799 Kč, úhrada za zpracování a doručení 950 Kč a úhrada za hotovostní inkaso splátek 2 863 Kč) v 45 týdenních splátkách ve výši 236 Kč, resp. poslední splátkou ve výši 228 Kč, s tím, že první splátka byla splatná sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy, tj. dne 25. 11. 2016 a poslední dne 29. 9. 2017. Součástí obsahu smlouvy byly (formou odkazu) učiněny Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, které podrobněji upravují další obsah právního vztahu mezi právnická osoba a žalovanou. Z rubové strany předmětné smlouvy soud zjistil, že výpůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 29 % ročně, a to jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 18 VOP). Dle článku 18 VOP je smlouva sjednána na dobu určitou ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky; bude-li však zákazník ke dni splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, prodlužuje se doba trvání smlouvy až do dne uhrazení celé dlužné částky. Rovněž z obsahu této smlouvy dále vyplývá, že žalovaná – při jejím sjednávání – nevystupovala jako podnikatelka. Z y označené„ Tabulka umoření – Souhrnné informace“ vyhotovené k datu 4. 8. 2019 vyplývá, že právnická osoba ve vztahu k předmětné smlouvě (číslo) evidovala platby žalované toliko v celkové výši 3 989,08 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 24. 6. 2019 a její přílohy (seznamu postupovaných pohledávek) soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky za žalovanou ze smluv uzavřených pod číslo číslo. Dopisem z 24. 6. 2019, nadepsaným„ Oznámení o postoupení pohledávek“, právnická osoba oznámila žalované postoupení (obou) předmětných pohledávek žalobkyni (pohledávka ze smlouvy číslo vyčíslena ve výši 5 110,08 Kč, pohledávka ze smlouvy číslo vyčíslena ve výši 12 322,92 Kč); dle poštovního podacího lístku tento dopis zaslala žalované žalobkyně dne 17. 7. 2019. Poté – dopisem ze dne 14. 7. 2020 – žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu z obou předmětných smluv (vyčísleného v celkové výši 19 794,34 Kč), a to ve lhůtě do 29. 7. 2020, přičemž zároveň žalovanou upozornila, že v opačném případě přistoupí k zahájení soudního řízení; dopis odeslala žalobkyně, resp. její zástupce žalované doporučenou poštovní zásilkou dne 15. 7. 2020, což je zřejmé z poštovního podacího lístku.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů:

8. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

10. Podle neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

11. Podle lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle věty první je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

13. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Po skutkové stránce má soud za prokázané shora uvedené skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení předložených, o jejichž pravosti nemá důvod pochybovat (ostatně žalovaná je nijak nezpochybnila). Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela dne 25. 4. 2016 písemnou smlouvu, kterou poskytla žalované částku 10 000 Kč, kterou se jí žalovaná zavázala – včetně dohodnutého navýšení o souhrnný poplatek (zahrnující dohodnutý úrok) ve výši 8 561 Kč – vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však právnická osoba na úhradu tohoto dluhu zaplatila jen 13 450,92 Kč a dluží tedy celkem 5 110,08 Kč (s příslušenstvím). Právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, dlužníkem, uzavřela dne 18. 11. 2016 další písemnou smlouvu, kterou poskytla žalované částku 6 000 Kč; tuto částku se jí žalovaná zavázala – opět včetně dohodnutého navýšení o souhrnný poplatek (zahrnující i dohodnutý úrok) ve výši 4 612 Kč – vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však právnická osoba na úhradu tohoto dluhu zaplatila pouze částku 3 989,08 Kč a dluží tedy celkem 6 622,92 Kč (s příslušenstvím). Žalovaná byla v řízení pasivní, netvrdila, že by žalobkyni anebo její právní předchůdkyni zaplatila více, tedy ani to neprokazovala, a v řízení nic takového ani nevyšlo najevo. Po právní stránce soud právní vztahy vzniklé mezi právnická osoba a žalovanou posoudil podle shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že právnická osoba (zapůjčitel) a žalovaná (vydlužitel) uzavřely dvě smlouvy o zápůjčce podle , na jejichž základě se žalobkyně, která pohledávky nabyla postoupením dle a následujících , důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, které byly žalované na základě těchto smluv přenechány, a současně též souhrnných poplatků v dohodnuté výši. Právo na úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením a

16. Z výše vyložených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 733 Kč (tj. součet dlužné jistiny a poplatku ze smlouvy číslo ve výši 5 110,08 Kč a ze smlouvy číslo ve výši 6 622,92 Kč), kapitalizovaný (zákonný) úrok z prodlení ve výši 1 142,48 Kč (tj. součet úroku z prodlení ve výši 589,45 Kč za prodlení s plněním závazků ze smlouvy číslo ve výši 553,03 Kč za prodlení s plněním závazků ze smlouvy číslo) a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 507 Kč (sestávající z dlužné jistiny ze smlouvy číslo ve výši 3 579,92 Kč a ze smlouvy číslo ve výši 3 927,08 Kč) za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení.

17. Oproti tomu ve zbylé části, tj. co do úroku ve výši 4 013,44 Kč (sestávající z žalobkyní požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 1 996,98 Kč a ve výši 2 016,46 Kč), úroku ve výši 27 % ročně z částky 3 579,92 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení a ve výši 29 % ročně z částky 3 927,08 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení, soud žalobu zamítl. Totiž, jak vyplynulo z předložených listinných důkazů, právnická osoba a žalovaná za poskytnutí zápůjčky sjednaly ve smlouvě číslo pevný úrok v částce 1 770 Kč a ve smlouvě číslo pevný úrok v částce 799 Kč. Skutečnost, že se jedná o úrok vypočtený v sazbě 28,63 % ročně (dle článku 4 VOP, jež jsou součástí smlouvy o zápůjčce číslo byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 28,63 % ročně, nikoli ve výši 27 % ročně, jak žalobkyně uvedla v žalobě), resp. v sazbě 29 % ročně, soud v daných souvislostech považuje za nevýznamnou. Ve smlouvách samotných je výslovně uveden úrok konkrétní částkou a žalovaná, jako spotřebitelka, tedy mohla důvodně očekávat, že jde o úrok stanovený v konečném důsledku pevnou, neměnnou částkou. příjmení nelze jednoznačně dovodit ani z textu všeobecných podmínek (VOP), resp. z textu smlouvy, navíc platí zásada, že v případě pochybností se výraz (či celá část smluvního textu) vyloží k tíži toho, kdo výrazu použil jako první, což nebyla žalovaná ( ), a zásada, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější ( ). Ostatně pokud žalobkyně povinnost žalované k zaplacení (dalšího) úroku v případě smlouvy číslo (nad rámec toho ve smlouvě uvedeného) a podmínky, za kterých je žalovaná povinna jí takový úrok platit, dovozuje z všeobecných podmínek (konkrétně z článku 4 VOP), pod nimiž není připojen podpis žalované, jde o postup, který ani nelze považovat za poctivý ve smyslu nálezu Ústavního soudu z 11. 11. 2013, sp. zn. , a tudíž by mu soud nemohl poskytnout právní ochranu (srov. příjmení). Byť se zmíněný nález Ústavního soudu přímo vztahuje na smluvní pokuty, jeho nosné důvody a principy (zásady), o něž se opírají, je – dle názoru soudu – nezbytné vztáhnout na jakékoliv ujednání obsažené ve všeobecných podmínkách, pod nimiž není spotřebitel podepsán, které – s ohledem na povahu a text samotné (spotřebitelské) smlouvy – jako součást obsahu uzavřené smlouvy důvodně nemohl očekávat, je-li toto ujednání způsobilé odrazit se (nikoliv zanedbatelně) v jeho majetkové sféře.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení ; žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 64 % předmětu řízení a žalovaná měla úspěch ve zbylé části, tj. v rozsahu 36 % předmětu řízení, přičemž v rámci předmětu řízení soud zohlednil rovněž žalobkyní uplatněný úrok a úrok z prodlení ve výši vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu. Žalobkyně tudíž má vůči žalované právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, a to konkrétně 28 %. Pokud by měla žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, přiznal by jí tuto náhradu soud v částce 1 768 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 300 Kč za jeden úkon právní služby dle bodu 2. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále – jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 168 Kč /podle , počítáno ze základu 800 Kč Soud tedy žalobkyni přiznal (poměrnou) náhradu nákladů řízení ve výši 495 Kč (tj. 28 % z částky 1 768 Kč, po zaokrouhlení).

19. Nadto soud podotýká, že odměnu advokáta určil podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. Ostatně žalobkyně – což je patrné z předložených listinných důkazů (smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy) – nabyla značné množství pohledávek stejného typového základu a je zřejmé, že je (z valné části) uplatnila u soudů. Jen u zdejšího soudu lze poukázat na věci vedené pod spisovými značkami spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka (a další). Namístě je též poznamenat, že nárok na zaplacení dlužného plnění ze spotřebitelského úvěru (zápůjčky) je – např. vedle nároku na dlužné pojistné či jízdné s přirážkou – typickým nárokem, který je namístě uplatnit formulářovou žalobou, tj. návrhem na zahájení řízení, jenž lze podřadit pod § 14b advokátního tarifu. Pokud by žalobkyně zvolila jiný způsob soudního uplatňování takových nároků, zjevně by postupovala nehospodárně a bylo by jí možné přiznat náhradu nákladů jen v takové výši, v jaké by jí byla přiznána v případě, kdyby při soudním uplatnění těchto druhově shodných nároků používala„ formulářovou“ žalobu.

20. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny a výdajů advokáta spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění podle ), neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu Žalobkyně je podnikatelkou a do jejího předmětu podnikání (činnosti) patří hromadné nabývání a vymáhání pohledávek vzniklých jiným osobám (včetně vymáhání soudního). Nepochybně proto je (anebo alespoň má být) vybavena (personálně i technicky) k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku , tj. aby dlužníka – předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení – sama vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní soudně (a bude zastoupena advokátem, což zvýší náklady spojené s vymáháním práva).

21. Podle soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

22. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinná dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná jejich nuceného vymožení domáhat v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).