Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 33/2003

U S N E S E N Í

§ 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silniční dopravě, § 315b odst. 1 č. 3 odst. 3, § 315 odst. 3 č. 1b, § 113 odst. 1, odst. 2 č. 1, § 223, § 52, § 69, § 69a, § 69b trestního zákona Spolkové republiky Německo k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců a k odnětí řidičského oprávnění na dobu tří let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne 3. 2. 2000, sp. zn. 5 Ns 954 Js 6504/99, který nabyl právní moci dne 22. 6. 2000 byl M. P. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců v souběhu s úmyslnou jízdou bez řidičského oprávnění, úmyslným narušením silničního provozu, odporem vykonavatelům a úmyslným ublížením na zdraví v pěti souvisejících případech podle

§ 92 odst. 1 č. 1 a č. 6, § 92a odst. 1 č. 1 a č. 2 německého cizineckého zákona,

§ 21 odst. 1 č.1 německého zákona o silniční dopravě, § 315b odst. 1 č. 3 odst. 3, § 315 odst. 3 č. 1b, § 113 odst. 1, odst. 2 č. 1, § 223, § 52, § 69, § 69a, § 69b trestního zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 30. 3. 1999 přepravoval do B. čtyři státní příslušníky ze Srí Lanky, o nichž věděl, že ilegálně vstoupili na území Spolkové republiky Německo, za což mu bylo přislíbeno zaměstnání bagristy v uranovém dole. Obžalovaný přitom neměl řidičské oprávnění pro řízení motorových vozidel. Při tomto převážení, při snaze uniknout kontrole příslušníků Spolkové ostrahy hranic svojí jízdou způsobil frontální střet vozidla, které řídil obviněný s vozidlem služebním a způsobil tak zranění účastníků nehody. Za tyto trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců a k odnětí řidičského oprávnění na dobu tří let.

Dne 11. 3. 2003 pod sp. zn. 4925/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje

o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje

o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle

§ 171a tr. zák. a útoku na veřejného činitele podle § 155 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. P. se podílel na organizované ilegální přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Závažnost trestného činu je podstatnou měrou zvyšována i okolnostmi celého případu, kdy došlo ke zranění pěti osob. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen mimo jiné nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení

§ 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. března 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík