Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 23/2021-31
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
(sp. zn. žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částky 7 786 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 786 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 285,13 Kč, dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 4 495,14 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 280,48 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 693,54 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se v části, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, které představuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 143,84 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 682,53 Kč, zastavuje.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, titul titul. jméno příjmení, titul za jménem, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 786 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 285,13 Kč, dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 4 495,14 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 280,48 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 693,54 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se v části, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, které představuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 143,84 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 682,53 Kč, zastavuje. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 12. 2020, ve znění doplnění žaloby, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 786 Kč s příslušenstvím představující úrok a zákonný úrok z prodlení. Uvedla, že dne 30. 10. 2015 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které jí ještě téhož dne v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy předala. Dle smlouvy, jejíž nedílnou součástí byl Předpis splátek, se žalovaná zavázala vrátit společnosti celkovou částku 18 186 Kč, zahrnující jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 723 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 2 500 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč s tím, že poslední splátku měla žalovaná uhradit nejpozději do 30. 12. 2016 Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti, ve které žalovaná mimo jiné uvedla i okolnosti vypovídající o její finanční situaci a jejichž správnost potvrdila svým podpisem. Žalovaná svůj dluh nehradila řádně a včas, v důsledku čehož v souladu se Smluvními podmínkami vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně dne 30. 12. 2016 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná následně na dlužnou částku naposledy ještě uhradila dne 11. 6. 2018 částku ve výši 1 000 Kč. Na základě smlouvy byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 15 % a v případě prodlení s placením splátek pak zákonný úrok z prodlení. Dne 24. 6. 2020 byla pohledávka původního věřitele právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, za žalovanou s účinností ke dni 8. 7. 2020 smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně proto požadovala částku 7 786 Kč, jež tvořila nesplacenou jistinu ve výši 4 495,14 Kč, nesplacený úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 198,40 Kč a nesplacené poplatky za služby ve výši 3 092,46 Kč (tj. za poskytnutí úvěru 1 712,50 Kč, administrativní činnost 309,64 Kč, inkasní poplatek 1 070,32 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 3 428,97 Kč (tj. nesplacený úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru 4 495,14 Kč od 31. 12. 2016 do 20. 5. 2020), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 963,01 Kč (v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 4 693,54 Kč od 31. 12. 2016 do 20. 5. 2020), jakož i úrok ve výši 15 % ročně z částky 4 495,14 Kč (jistina) a zákonný úrok z prodlení z částky 4 693,54 Kč (jistina a úrok za úvěr) vždy od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Podáním doručeným soudu dne 29. 4. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 1 826,37 Kč, představující kapitalizovaný úrok za období od 31. 12. 2016 do 20. 5. 2020 ve výši 1 143,84 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 31. 12. 2016 do 20. 5. 2020 ve výši 682,53 Kč.
4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení,
a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
5. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala před prvním jednáním soudu žalobu zpět
v rozsahu uvedeném ve výroku II., soud v tomto rozsahu řízení zastavil, přičemž předmětem řízení nadále zůstala částka 7 786 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 285,13 Kč, dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 4 495,14 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 280,48 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 693,54 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.
6. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož oba účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
7. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:
8. Z žádosti o úvěr, smlouvy o úvěru a předpisu splátek ze dne 30. 10. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela dne 30. 10. 2015 s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celé výše uvedené částky v hotovosti. Poskytnutý úvěr spolu s náklady v celkové výši 18 186 Kč (sestávající z úroku v částce 963 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru v částce 4 000 Kč, za vyhodnocení úvěru v částce 723 Kč a inkasní poplatek v částce 2 500 Kč), tedy celkem částku 18 186 Kč, se žalovaná zavázala věřiteli uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 299 Kč. Dále byla mezi účastníky sjednána výpůjční úroková sazba stanovená jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňovaná jako roční úroková sazba ve výši 15 %. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky byl věřitel oprávněn požadovat vedle úroku také úrok z prodlení v zákonné výši. Pro případ nesplnění povinnosti žalovanou uhradit příslušnou splátku včas, mohl věřitel požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žádosti o úvěr pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy.
9. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná úvěr číslo nesplácela řádně a včas, právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 12 splátek (částkami v rozmezí od 500 Kč do 1 500 Kč), tedy v částkách odlišných než bylo smlouvou sjednáno. Poslední platba byla žalovanou uhrazena dne 11. 6. 2018.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, seznamu postoupených pohledávek, a z oznámení o postoupení pohledávky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, jakožto postupitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni s účinností ke dni 8. 7. 2020. Oznámením ze dne 24. 7. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyrozuměla o postoupení pohledávky.
11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 23. 11. 2020 ve spojení s poštovním podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 8. 12. 2020 a zároveň jí upozornila na soudní vymáhání pohledávky v případě, že žalovaná na výzvu nezareaguje.
12. Na základě obsahu výše uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 30. 10. 2015 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč, a to převzetím v hotovosti téhož dne v okamžiku podpisu smlouvy. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala věřiteli uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, spolu s náklady v celkové výši 8 186 Kč (sestávající z úroku v částce 963 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru v částce 4 000 Kč, za vyhodnocení úvěru v částce 723 Kč a inkasní poplatek v částce 2 500 Kč) celkem částku 18 186 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, prohlásil původní věřitel dluh za splatný ke dni 30. 12. 2016. Dlužná částka tak činí na jistině 4 495,14 Kč, na nesplaceném úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 198,40 Kč a na nesplacených poplatcích za služby 3 092,46 Kč (tj. za poskytnutí úvěru 1 712,50 Kč, administrativní činnost 309,64 Kč, inkasní poplatek 1 070,32 Kč). Žalobkyni rovněž vznikl nárok na kapitalizovaný úrok ve výši 2 285,13 Kč (tj. nesplacený úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru 4 495,14 Kč od 31. 12. 2016 do 20. 5. 2020), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 280,48 Kč (v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 4 693,54 Kč od 31. 12. 2016 do 20. 5. 2020), jakož i úrok ve výši 15 % ročně z částky 4 495,14 Kč (tj. jistina) a zákonný úrok z prodlení z částky 4 693,54 Kč (jistina a úrok za úvěr) vždy od 21. 5. 2020 do zaplacení. Smlouvou ze dne 24. 6. 2020 byla předmětná pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 8. 7. 2020 postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o této skutečnosti právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměna dopisem ze dne 24. 7. 2020 a následně i žalobkyní, která žalobkyni vyzvala k úhradě dluhu samostatně zaslanou předžalobní upomínkou. Žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
15. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
16. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
17. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté prostředky uhradit ve sjednaných splátkách spolu s náklady úvěru, když před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná se uvedenou částku zavázala věřiteli vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s náklady souvisejícími s poskytnutím úvěru. Žalovaná však svému závazku ze smlouvy nedostála, neboť věřiteli jeho pohledávku v termínu splatnosti neuhradila (kdy plnila pouze částečně), a je tedy se splněním své smluvní povinnosti v prodlení. Žalobou uplatněné náklady spojené s vymáháním dlužných splátek úvěru, resp. celého úvěru, odpovídají dohodě účastníků obsažené v úvěrové smlouvě, a neodporuje donucujícím zákonným ustanovením o omezení nároků věřitele spojených s prodlením dlužníka. Aktivní legitimace žalobkyně je dána postoupením pohledávky původního věřitele na žalobkyni. Za této situace, s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelských úvěrech, smluvní ujednání a úvěrové podmínky sjednané mezi účastníky, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalovaných částek (jistiny, dlužného úroku a dlužných poplatků), a to včetně sjednaného úroku z úvěru a úroku z prodlení v zákonné výši, které také soud přiznal tak, jak byly žalobkyní požadovány. Žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná, k žalobě se nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnila. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 786 Kč spolu s úrokem kapitalizovaným částkou ve výši 2 285,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou ve výši 1 280,48 Kč a dále úrok ve výši 15% ročně z částky 4 495,14 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 4 693,54 Kč vždy od 21. 5. 2020 až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak že žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná (z důvodu zpětvzetí žaloby, které zavinila žalobkyně, byla zastavena pouze část požadovaného příslušenství pohledávky, nikoliv žalovaný nárok či jeho část) přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při stanovení výše nákladů řízení pak soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Zároveň soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro použití zvláštního ustanovení o náhradě nákladů řízení, tj. § 14b uvedené vyhlášky, a nepřiznal tak žalobkyni náklady řízení ve výši, jak ji žalobkyně vyčíslila v žalobě, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti je nutno odkázat na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na www.nalus.usoud.cz), kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Převážně úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b odst. 1 vyhlášky – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), a třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky). Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a požádal, aby mu z odměny za zastupování a z přiznaných náhrad byla rovněž přisouzena daň z přidané hodnoty. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. vyhověl soud tomuto požadavku a zvýšil výše specifikované náklady řízení o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, což představuje částku 189 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla rovněž stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).