Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 318/2003

U S N E S E N Í

o d m í t a j í .

O d ů v o d n ě n í :

Obvinění R. Z. a A. P. podali prostřednictvím společného obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. , jímž byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta jejich odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 4. 7. 2002, sp. zn. . Dovolání podali s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. a namítli „nesprávné právní posouzení, které bylo učiněno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu“. Vyjádřili názor, že byli uznáni vinnými, přestože provedené důkazy nemohly vyvrátit jejich obhajobu, že se nedopustili skutku, který jim byl kladen za vinu. Poukázali na to, že „některé důkazy vůbec nemohou obstát, neboť nebyly pořízeny v souladu s trestním řádem“. Vytkli, že nebylo vyhověno jejich návrhům na provedení dalších důkazů, a označili hodnocení provedených důkazů za nesprávné. V závěru dovolání navrhli, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obvinění podali dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je stanoven v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí.

Již z povahy rozhodnutí, proti kterému byla podána dovolání, je zjevné, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. v posuzovaném případě vůbec nepřichází v úvahu. V této věci totiž obvinění byli rozsudkem Okresního soudu v Táboře uznáni vinnými trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., byly jim uloženy tresty a povinnost k náhradě škody a usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře byla zamítnuta jejich odvolání.

Pokud obvinění v dovolání uvedli, že důvod dovolání spatřují v „nesprávném právním posouzení“, blíží se tato dikce dovolacímu důvodu stanovenému v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Ani tento dovolací důvod však nebyl uplatněnými námitkami obsahově naplněn.

V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné namítat nesprávnou právní kvalifikaci skutku v tom smyslu, že skutek byl posouzen jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nešlo nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. Námitky musí směřovat proti právní kvalifikaci skutku, jak ho zjistil soud. Není možné namítat nesprávnost samotných skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení důkazů, nesprávnost postupu při provádění důkazů, neúplnost provedeného dokazování apod. Jinak řečeno to znamená, že v mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat jen p r á v n í vady, ke kterým došlo při posouzení skutkového stavu zjištěného soudem. Skutkové námitky uvedený dovolací důvod nenaplňují.

V posuzovaném případě obvinění založili svá dovolání v celém rozsahu výlučně jen na s k u t k o v ý c h námitkách. Uplatnili totiž pouze námitky směřující k tomu, aby dosáhli změny skutkových zjištění soudů, od které by se teprve odvíjelo jiné právní posouzení věci. Takové námitky ale jsou mimo uvažovaný dovolací důvod.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněných podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jejich podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. března 2003

Předseda senátu:

JUDr. Petr. Hrachovec