Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 329/2003

U S N E S E N Í

t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. 3. 2002, sp. zn.

, byl obviněný B. S. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a za tyto trestné činy byl podle § 234 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody

v trvání čtyř roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu

v Rychnově nad Kněžnou ze dne 11. 3. 2002, sp. zn. , jímž byl uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. účinného do 1. 1. 2002, za které mu byl původně uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Současně byla zrušena všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému J. Z. částku 4.000,- Kč na náhradu škody. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výroku o vině i proti výroku o trestu. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. , bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný v zákonné lhůtě u příslušného soudu prvního stupně prostřednictvím obhájce JUDr. T. D. dovolání, které opřel o dovolací důvod v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť podle jeho názoru rozhodnutí soudů spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Ke skutku posouzenému jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. dovolatel uvedl, že podle skutkových zjištění vše nasvědčuje tomu, že skutek měl být posouzen jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zák. Dovolatel popřel, že by poškozenému J. Z. jakýmkoliv způsobem vyhrožoval, že by mu měl silně kroutit rukou a že by poškozený v důsledku bolesti bankovky upustil, přičemž mu měl dovolatel bankovky vzít a předat svědku L. M. Podle názoru dovolatele soud prvního stupně nesprávně hodnotil dohodu o dopravě osob poškozeným J. Z. jeho automobilem

z R. n. K. za K. V. a uvedl podrobné okolnosti této dohody, k níž mělo dojít dne 17. 1. 2002 ve večerních hodinách. Dovolatel dále namítl, že měl být proveden důkaz konfrontací mezi ním a poškozeným J. Z. Tento důkaz však soud neprovedl

s odůvodněním, že poškozený J. Z. byl během hlavního líčení ve špatném zdravotním stavu, zhroutil se na chodbě soudu a musel být převezen rychlou zdravotní službou k odbornému vyšetření do nemocnice. Šlo přitom o závažná skutková tvrzení, která měla rozhodující vliv na posouzení skutku a jeho podřazení pod správnou právní kvalifikaci. Soud navíc odmítl svědeckou výpověď L. M., která podle názoru dovolatele podpůrně potvrzovala i jeho obhajobu a prokazovala nepravdivé tvrzení poškozeného. Pokud jde o skutek posouzený jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. b) tr. zák. dovolatel poukázal na to, že se

k němu doznal a uvedl pravdivě skutečnosti, které ho vedly k útěku při předvádení eskortou Policie České republiky. Tento skutek však měl být podle něj kvalifikován podle ustanovení § 171 odst. 1 písm. e) tr. zák.

Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. , i rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. , a aby sám ve věci rozhodl rozsudkem.

Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného B. S. do dne vyhlášení tohoto rozhodnutí nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí ve věci samé, bylo podáno oprávněnou osobou (§ 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu), dovolání směřuje proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu, lhůta

k podání dovolání byla zachována a dovolání bylo podáno u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni (§ 265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obviněného splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. řádu.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány

v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Námitky dovolání pokud jde o skutek kvalifikovaný jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. směřují proti údajně nesprávným skutkovým zjistěním a námitka týkající se skutku posouzeného jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. b) tr. zák. postrádá jakékoliv odůvodnění, takže nebylo možno se jí zabývat.

S přihlédnutím k těmto skutečnostem a obsahu dovolání obviněného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g)

tr. řádu je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů, a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného B. S. podané proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. , podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden

v § 265b tr. řádu. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. března 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek