Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 865/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-198

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Petra Hampla a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní věci žalobkyně Č. V. a.s., zastoupené JUDr. P. V., advokátem, proti žalovanému V. Ž., podnikateli, o 5.031,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně, pobočce ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2002, č.j. -175, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 21. března 2001, č.j. -148, kterým Okresní soud ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí odmítl pro opožděnost odvolání žalovaného proti svému rozsudku ze dne 21. prosince 2000, č.j. -134, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 5.031,80 Kč s 18% úrokem z prodlení od 5. prosince 1994 do zaplacení a náklady řízení, a rovněž rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že jeho rozsudek byl žalovanému doručen tzv. fikcí doručení ve smyslu (dále též jen „ “) dne 1. února 2001, takže posledním dnem patnáctidenní lhůty k podání odvolání byl 16. únor 2001. Podal-li proto žalovaný odvolání na poště k přepravě až dne 3. března 2001, učinil tak až po uplynutí uvedené zákonné lhůty, a proto usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání jako věcně správné potvrdil. V závěru rozhodnutí odvolací soud poučil účastníky, že proti jeho usnesení není dovolání přípustné.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním. V něm namítl nesouhlas se závěrem odvolacího soudu o opožděnosti odvolání, poukazuje na závadu při doručování rozsudku soudu prvního stupně, neboť se v době jeho doručování zdržoval mimo své bydliště a rovněž tak ani on, ani nikdo z jeho rodiny neobdržel oznámení o jeho uložení na poště. Dále soudům obou stupňů vytkl, že nevyhověly jeho návrhům na doplnění dokazování, kterými chtěl svá tvrzení prokázat, a poukázal i na neoprávněnost nároku žalobkyně po věcné stránce.

Jelikož řízení před soudem prvního stupně bylo dokončeno (a rozhodnutí soudů obou stupňů vydána) po 1. lednu 2001, uplatní se pro dovolací řízení – v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném od 1. ledna 2001.

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních až ) připouští.

Přípustnost dovolání podle není dána již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení , a a 2 , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání neplyne ani z ustanovení , neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle odvolání pro opožděnost (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2002, pod číslem 8).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné; Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s . ř., neboť žalovaný nemá s ohledem na to, že dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. března 2003

JUDr. Miroslav Gallus, v. r.

předseda senátu