Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 394/2020-57
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr Oldřichem Umlaufem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 67.414 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.206 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z této částky od 24. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Ve zbytku, tj. co do částky 37.707 Kč, jakož i co do úroku z prodlení ve výši 9 % p.a., co do částky 24.501 Kč, co do úroku ve výši 102,66 % p.a. z částky 38.521,55 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.206 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z této částky od 24. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Ve zbytku, tj. co do částky 37.707 Kč, jakož i co do úroku z prodlení ve výši 9 % p.a., co do částky 24.501 Kč, co do úroku ve výši 102,66 % p.a. z částky 38.521,55 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou z 29.12.2020 domáhala zaplacení částky 67.414 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru číslo skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a na jednání soudu se nedostavila.
3. Protože žalovaná byla pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy označené žalobkyní.
a) Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že dne 8.9.2017 byla žalovaná písemně informována žalobkyní (která je dle seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr – viz č.l. 9) o podmínkách poskytnutí úvěru uvedeného níže. Z prohlášení klientů z 8.9.2017 vztahujícího se k dále uvedenému návrhu smlouvy, soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že byla informována o podmínkách úvěru a o informacích o zprostředkovateli a poskytovateli úvěru.
b) Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala poměry žalované, která byla zaměstnána s příjmem 13500 Kč čistého měsíčně, životní minimum činilo 3.410 Kč, s náklady na (vlastní) bydlení 1.000 Kč měsíčně, žalovaná bydlela sama. Žalovaná měla být zaměstnána v pracovním poměru na dobu určitou, žalovaná byla vyučená. příjmení zdroje žalované měly činit 8090 Kč. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěrovou minulost žalované bez záznamu (žádné částky po splatnosti). Z pracovní smlouvy z 2.5.2017 soud zjistil, že od 2.5.2017 byla žalovaná zaměstnána u právnická osoba s r.o. na dobu určitou do 30.4.2018, jako montážní dělník. Z potvrzení o příjmech (výpisu účtu) soud zjistil, že mzda za červenec a srpen 2017byla vyplacena.
c) Z návrhu Smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč, který měl být poskytnut s úrokem ve výši 167,18 % ročně (odpovídajícím RPSN a pojímané jako tzv. efektivní úroková sazba zohledňující přesný počet dnů poskytnutí úvěrových prostředků) ve formě 18 měsíčních splátek po 5542 Kč měsíčně do 18. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci vyplacení úvěru); celkem měla být na poskytnutý úvěr žalobkyni vrácena částka 99756 Kč. Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaná podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalované byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalované ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pokud nová jistina (vzniklá zesplatněním) nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvních pokut neměla přesáhnout 50 % celkové částky, která měla být podle úvěrové smlouvy zaplacena (nejvýše 200.000 Kč). Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti).
d) Z oznámení z 12.9.2017 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr (vyplývající z návrhu úvěrové smlouvy) byl schválen; k oznámení byl připojen splátkový kalendář, který byl na základě žádosti z 24.4.2018 upraven dne číslo, byl proveden odklad splátky číslo.
e) Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalované byla číslo převedena částka 50.000 Kč na účet číslo bankovní účet.
f) Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná dluh řádně nesplácela, hradila splátky ve výši a datech zde uvedených, tj. celkem 44.794 Kč.
g) Z výzvy k zaplacení z 19.7.2018) soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila pro žalovanou výzvu k plnění smluvních povinností. Z předžalobní výzvy z 3.12.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinností podle smlouvy před podáním žaloby.
h) Z vyjádření znalce z 25. 10. 2018 k otázce rozdílu mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou soud zjistil rozdíly mezi těmito sazbami, a to dle převodní tabulky pro přepočet.
4. Soud převzal výše uvedené dílčí skutečnosti za svůj skutkový závěr ve věci.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku občanského zákoníku “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 1813 občanského zákoníku občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku občanského zákoníku , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr včetně úroku ve výši 167,78 % ročně (pokud je sazba vyjádřena jako efektivní), popř. 102,50 % ročně (pokud je sazba vyjádřena jako nominální) splatit 18 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a podle smlouvy žalobkyni uhradila celkem 44.794 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny (popř. její nevrácené části), nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
11. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz), v nichž Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.
12. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru, vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být nepřiměřená částce poskytnuté (popř. části dobrovolně nevrácené), a to přesto, že dlužník v souvislosti s plněním smluvních povinností porušil smluvní povinnost. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali úrok ve výši více než 102 % ročně (při nominálním vyjádření sazby), RPSN činí 167,78 % (tedy RPSN i úroky výrazně převyšují obvyklé úroky a RPSN ze spotřebitelských úvěrů (poskytovaných bankami), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek a zároveň náklady v souvislosti s prodlením se zaplacením, tedy několik sankcí za porušení obdobné povinnosti žalované, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 odst. 1 , § 588 občanského zákoníku občanského zákoníku ) pro zmíněnou nespravedlivost. Soud si je vědom, že žalobkyně (jako věřitel) předkládala žalovanému formulářovou smlouvu, která poskytovala minimum možností pro vyjednávání žalovaného jako dlužníka (i proto je významná ochrana slabší strany, tj. žalovanou jako spotřebitele). Soud si je vědom i toho, že žalobkyně omezila důsledky některých ustanovení tak, aby dluh (i v případě neplnění smlouvy) nerostl zcela nepřiměřeně. V rámci testování smlouvy jako zjevně nespravedlivé (nevyvážené) byly zohledněny i tyto skutečnosti.
13. Významnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je, že žalobkyně se rozhodla žalované poskytnout úvěr 50.000 Kč (se splátkami 5542 Kč po dobu 18 měsíců) přes skutečnost, že pracovní poměr žalované byl sjednán na dobu určitou, tj. s dobou ukončení v průběhu trvání povinnosti k plnění sjednaných splátek úvěru. Žalovaná nadto měla žít sama, a proto byla zranitelnou v souvislosti s případnou pracovní neschopností (popř. ztrátou práce, ukončením pracovního poměru). V důsledku těchto skutečností, tj. nedostatečného zjištění poměrů žalované při splácení částky úvěru (po celou dobu jeho trvání), žalobkyně porušila § 86 odst. 1 věta druhá z.č. 257/2016 Sb. ; byť žalovaná námitku neplatnosti nevznesla, vstupuje tato okolnost do úvah o nespravedlivosti smlouvy.
14. Soud si je vědom omezení aplikovatelnosti § 1813 občanského zákoníku občanského zákoníku , avšak s ohledem na rozsah smluvních ujednání a jejich komplikovanost (m.j. rozdíl mezi úrokovou sazbou efektivní a nominální, komplikovanost postupu při předčasném splacení úvěru) informace o cenách nebyly poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zásah soudu ve smyslu § 588 občanského zákoníku občanského zákoníku je dán kromě zjištěné nespravedlivosti smluvních podmínek (pro žalovanou) též rozsahem, ve kterém žalobkyně úvěry poskytuje a ve kterém (viz níže) nejsou dlužníky povinnosti podle uvedených smluv plněny.
15. Soud ve své argumentaci rozhodl v souladu se zcela převažující rozhodovací praxí zdejšího soudu (t. zn. při posuzování smlouvy s obdobnými podmínkami poskytnutí úvěru): sp. zn. 14 C 281/2018 , 19 C 145/2018 , 14 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 279/2018 ), 14 C 220/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019 ), 15 C 219/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019 ), 11 C 206/2018 , 16 C 173/2018 (sp. zn. 25 Co 333/2018 ), 13 C 169/2018 (sp. zn. 25 Co 360/2018 ), 13 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 64 Co 361/2018 ), sp. zn. 19 C 103/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 333/2018 ), 12 C 156/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 314/2018 ), 19 C 22/2019 (sp. zn. 25 Co 163/2019 ), 14 C 34/2019 (sp. zn. 25 Co 170/2019 ), 19 C 145/2018 , 14 C 281/2018 , 17 C 124/2019 (sp. zn. 25 Co 21/2020 ), 16 C 327/2019 (sp. zn. 64 Co 193/2020 ), 15 C 350/2019 , 12 C 357/2019 , 12 C 352/2019 , 14 C 59/2020 , 14 C 58/2020 , 17 C 152/2020 ). Odchylná rozhodnutí (vycházející z platnosti smlouvy) jsou vydávána v senátu 9 C a v některých věcech v senátu 18 C, dále se objevují u zdejšího soudu ojedinělá rozhodnutí na základě uznání a zmeškání žalovaného, či uzavřeného soudního smíru, aniž byla tato odchylka zdůvodněna a dále výjimečně při odchylných podmínkách poskytnutého úvěru či uznání dluhu dlužníka. Některá rozhodnutí, kterými bylo žalobě žalobkyně vyhověno v plném rozsahu, vycházejí z odchylných podmínek (úročení do cca 50 % p.a.).
16. Smlouva uzavřená mezi účastníky byla soudem posouzena jako neplatná, nicméně žalovaná byla žalobkyni povinna dle ust. § 2993 občanského zákoníku občanského zákoníku vrátit plnění, kterého se jí na základě neplatné smlouvy dostalo. Žalované tak uložena povinnost zaplatit rozdíl mezi částkou 50.000 Kč (která jí byla poskytnuta) a částkou 44.794 Kč (která byla vrácena), jak uvedeno ve výroku I. Podle § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části (ohledně jednotlivých nároků vyplývajících ze smlouvy, tak i co do části příslušenství) žaloba zamítnuta, jako nedůvodná, kdy žalobkyně byla oprávněna žalovanou poskytnutá plnění započíst (zúčtovat) toliko na jistinu.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že zcela převážně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.