Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 405/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání H. L., podaném proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. prosince 2002, sp. zn. (v právní věci žalobkyň A) M. Z., B) nezl. S. P., zastoupené zákonnou zástupkyní, C) A. P., všech zastoupených H. L. a D) H. L., proti žalovanému K. N., zastoupenému advokátkou, o vyklizení pozemků, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. ), takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 12. 2002, č. j. -56, byl k odvolání žalobkyň změněn rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 28. 8. 2002, č. j. -32, a to tak, že žalovaný je povinen vyklidit oplocený pozemek parc. č. 35/1 o výměře 400 m2 a též oplocený pozemek parc. č. 60 o stejné výměře, obojí v k. ú. T., obec T., okres T., jak byly užívány podle nájemní smlouvy s P. f. ČR ze dne 26. 3. 1998 dále identifikované, se stanovenou lhůtou k vyklizení do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a žalovanému bylo uloženo nahradit žalobkyním náklady odvolacího řízení ve výši 3.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno dovolání, které lze podle obsahu, tj. podle dovolacích námitek a zejména dovolacího návrhu, považovat za dovolání podané čtvrtou ze žalobkyň (označenou D). Dovolání směřovalo proti výroku rozsudku odvolacího soudu sub II, kterým nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyně H. L. navrhla připustit dovolání pro zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce ve věci samé podle ustanovení (dále „ “), za současného uplatnění dovolacího důvodu podle , s tím, že dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku zruší a věc vrátí tomuto soudu k dalšímu řízení, s následným přiznáním nákladů řízení před soudem prvního stupně čtvrté žalobkyni.

Žalovaný ani ostatní žalobkyně se k dovolání nevyjádřili.

Dovolací soud zjistil, že dovolání podala včas osoba oprávněná, mající právnické vzdělání ( , ). Posouzení věcného obsahu dovolání však bylo podmíněno kladným závěrem o přípustnosti podaného dovolání.

Dovoláním napadla čtvrtá žalobkyně výrok odvolacího soudu o nákladech řízení, tedy nikoli takový výrok, kterým by se v rozsudku rozhodovalo ve smyslu ustanovení o věci samé. Výrok o nákladech řízení má povahu usnesení, jímž se o věci samé nerozhoduje. Proti takovému výroku tedy z hlediska ustanovení není dovolání přípustné (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 9/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ani taxativní výčet nemeritorních usnesení odvolacího soudu v ustanovení , proti nimž je přípustné dovolání, neuvádí usnesení o nákladech řízení.

Dovolání čtvrté žalobkyně proti výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení před soudem prvního stupně tedy není přípustné a dovolací soud je podle ustanovení a odmítl.

Odmítnutí dovolání založilo povinnost žalobkyně nahradit ostatním účastníkům řízení jejich náklady ( , ). Žádnému z nich však v dovolacím řízení takové náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. března 2003

JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.

předseda senátu