Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 112/2021-29

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 104 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 600 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, částky 3 504 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 2 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 600 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, částky 3 504 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne datum uzavřel se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, a to na bankovní účet číslo bankovní účet dne datum, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku včetně poplatku ve výši 2 600 Kč vrátit nejpozději do 15. 11. 2019, což neučinil. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné jistiny včetně poplatku ve výši 10 600 Kč, a dále účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením za písemné výzvy ze dne 22. 11. 2019, ze dne 29. 11. 2019, ze dne 6. 12. 2019, ze dne 15. 12. 2019 a ze dne 30. 12. 2019 dle čl. 2 smlouvy v celkové výši 2 500 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že z bankovního účtu vedeného na název žalobkyně byly odeslány a dne 16. 10. 2019 připsány na bankovní účet číslo bankovní účet vedený na jméno žalovaného, který je majitelem a disponentem tohoto bankovního účtu, finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Soud má za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce dne datum ve smyslu ust. , (dále jen„ OZ“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši poplatku v částce 2 600 Kč v případě, že žalovaný neuhradí jistinu ve lhůtě splatnosti dne 15. 11. 2019, když výše poplatku dosahuje u závazku splatného ve lhůtě jednoho měsíce 32,5 % jistiny zápůjčky, RPSN činila 2 969 %, dále smlouvy, v němž je sjednáno, že v případě prodlení žalovaného se splacením zápůjčky dosud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky, dále sjednání smluvní pokuty ve výši 15 % zápůjčky a poplatku v případě porušení informační povinnosti o tom, že klient nebude schopen uhradit zápůjčku řádně a včas, dále sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou závazků, stejně jako výši nákladů za písemné upomínky v částce 500 Kč za každou z výzev s tím, že maximální počet výzev je pět. Pokud přitom žalobkyně určuje v případě prodlení žalovaného s plněním poplatek ve výši 2 600 Kč, tedy v rozsahu 32,5 % poskytnuté jistiny, pak je zřejmé, že v případě tohoto„ poplatku“ nejde o nic jiného než o formu úroku. Úrokem se přitom rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok ve výši 390 % ročně (32,5 % měsíčně), v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Sjednání takto neúměrně vysokého úroku přitom nemůže být odůvodněno („ ospravedlněno“) ani krátkodobou splatností zápůjčky v délce trvání jednoho měsíce. Je sice pravdou, že v případě řádného plnění žalovaným ve lhůtě splatnosti, tento nebyl povinen poplatek hradit, nicméně neúměrná výše tohoto poplatku za situace, kdy se žalovaný dostane do prodlení s plněním, stejně jako sjednání dalších sankcí v podobě smluvních pokut, svědčí spíše o jistém„ kalkulování“ žalobkyně s tím, že žalovaný poruší povinnost řádně a včas plnit, a pro tento případ žalobkyně bude nárokovat jednak poplatek, jednak další nároky v podobě smluvní pokuty či nákladů za zaslané výzvy. Soud zároveň poukazuje na to, že judikatura soudů standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě (úrok ve výši 390 % ročně). Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena žalobkyní, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. -47.

4. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. , mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku ve výši 8 000 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 8 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , a to v souladu s ust. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši, dle za dobu od datum do zaplacení, když v této době byl žalovaný prokazatelně v prodlení s úhradou.

5. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající v poplatku, účelně vynaložených nákladech na odeslané upomínky a smluvní pokuty, s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala, nedůvodné.

6. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované byl obdobný, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.