Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 497/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou dne 27.2.1997 u Obvodního soudu pro Prahu 5 domáhala se žalobkyně vydání rozsudku ukládajícího žalovaným povinnost uzavřít smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví.

Obvodní soud pro Prahu 5 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 14.12.2000, č. j. -153, žalobu zamítl. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23.6.2001, č.j. -166, odvolací řízení zastavil. Vyslovil, že žalobkyně v odvolání neuvedla, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně a čeho se domáhá. Podle odvolacího soudu se jednalo o tzv. blanketové odvolání bez jakéhokoliv odůvodnění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tento nedostatek neodstranila ani poté, kdy k tomu byla soudem prvního stupně vyzvána (usnesením ze dne 29.3.2001, č.j. -162) a poučena o následcích spojených s neodstraněním nedostatků, odvolací soud odvolací řízení podle § 43 odst. 2 a § 211 os.ř. zastavil.

K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací usnesením ze dne 17.4.2002, č.j. -175, zrušil usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Vyslovil přitom závazný právní názor, že pokud je z odvolání zřejmé, které rozhodnutí a v jakém rozsahu odvolatel napadá, nebude neuvedení údajů o tom, v čem odvolatel spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně, a čeho se domáhá, bránit dalšímu pokračování odvolacího řízení. Podle dovolacího soudu odvolací soud je povinen podle projednat věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí, aniž by přitom byl vázán důvody odvolání a odvolacími návrhy účastníků podle 212 odst. 3 a 4 Odvolací soud tak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, v této souvislosti dovolací soud odkazoval na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.10.1998, sp. zn. .

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18.6.2002,č.j. -185, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Převzal skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně a ztotožnil se rovněž s jeho právním posouzením. Poukázal na to, že ustanovení zakládá sice možnost přerušení řízení do skončení jiného řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, avšak jedná se pouze o možnost, nikoli povinnost a soud je oprávněn vyřešit si takovou předběžnou otázku sám podle

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 12.8.2002 dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení ( správně o.s.ř). Tvrdila existenci dovolacího důvodu podle Namítala, že soud prvního stupně měl přerušit řízení ve smyslu a vyčkat výsledků řízení ve věcech vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a . Poukazovala na skutečnost, že rozhodnutí záviselo na předběžných otázkách, které soud prvního stupně nebyl oprávněn v řízení řešit. Navrhla proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu.

Druhý žalovaný navrhl zamítnutí dovolání z důvodů nepřípustnosti.

Podle ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů.

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájené za účinnosti dosavadních předpisů, Nejvyšší soud jako soud dovolací posuzoval přípustnost dovolání podle ve znění platném do 31. 12. 2000. Odkaz dovolatelky na ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2001 je tak nepřípadný.

S přihlédnutím k právní úpravě účinné do 31. 12. 2000 pak ovšem bylo třeba dospět k závěru, že dovolání v této věci není přípustné.

Z obsahu spisu se nenabízí závěr - a ostatně to dovolatelka ani netvrdí - že by řízení bylo postiženo některou z vad řízení uvedených v (důvody zmatečnosti), jejichž existence by zakládala nejen přípustnost dovolání, ale současně i existenci dovolacího důvodu podle Přípustnost dovolání v této věci však není dána ani s přihlédnutím k ustanovení odst. l písm. b) , nebo v odst. l a 2

Podle odst. l a 2 je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže odvolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

V dané věci odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, aniž připustil proti svému rozhodnutí dovolání, přičemž žalobkyně návrh na vyslovení přípustnosti dovolání v odvolacím řízení neučinila. Ani odvolací soud přípustnost dovolání proti svému rozsudku nezaložil výrokem svého rozsudku podle odst. l

Přípustnost dovolání tak v této věci nelze dovodit z žádného ustanovení . Dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl podle za použití , aniž mohl přistoupit k meritornímu zkoumání námitek v dovolání uvedených.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a Dovolatelka sice neměla se svým dovoláním úspěch, vyjádření druhého žalovaného k podanému dovolání však nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení až 3 vyhl. č.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. března 2003

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu