Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 2/2021-15
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 068,20 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 000 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 1 068,20 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 068,20 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 000 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 1 068,20 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 068,20 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podáním ze dne datum u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi společností právnická osoba, IČO se sídlem adresa (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 1 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1.3.2019 a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 068,20 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná právní předchůdkyně žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s výší úvěru 1 000 Kč a splatností, jak byla shora uvedena. Po odeslání smluvní dokumentace žalované byly zaslány peněžní prostředky k datum na bankovní účet číslo bankovní účet, který žalovaná uvedla v žádosti. Celková částka ve výši 2 068,20 Kč měla být splatná prvého třetí 2019. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána naposledy předžalobní výzvou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 27.6.2020.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru číslo anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalované byl datum schválen úvěr ve výši 1 000 Kč s roční zápůjční úrokovou sazbou ve výši 40 % a měl být splacen 1.3.2019 ve výši 1 068,20 Kč.
5. Z historie transakcí z účtu č. bankovní účet ke dni datum bylo zjištěno, že z účtu na účet bankovní účet bylo odesláno 1000Kč.
6. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované postoupení pohledávky v celkové výši 3 454,21Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání této žaloby.
8. Z podacího lístku České pošty ze dne 27.6.2020 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli, spotřebitelským úvěrem.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivý, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže s finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebiteli povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 580 odst. 1. o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. V daném případě nebylo ze žádné žalobkyní předložené listiny zjištěno, že by byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se omezila pouze na získání osobních dat, které se týkaly jména a příjmení, adresy bydliště, uvedení emailové adresy, mobilního telefonu a čísla účtu. Jiné skutečnosti se předmětem formulářové smlouvy o úvěru ze dne datum č. anonymizováno nestaly. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla přehled o tom, zda žalovaná má nějaké příjmy, z nichž může úvěr uhradit, aniž by tím uvedla sebe popř. vyživované osoby do stavu hospodářské nouze. Za tohoto stavu soud považoval uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou a výrokem I. tohoto rozsudku stanovil žalované povinnost vrátit poskytnutou částku ve výši 1000Kč žalobkyni jako bezdůvodné obohacení. Ostatní nároky žalobkyně nemohly být v daném případě důvodné a byly výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuty.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. 120/2001 Sb. (exekuční řád).