Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
9 C 117/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul titul Dagmar Langovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 12 958 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 822 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 822 od 16. 1. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 136 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 136 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 1. 2017 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 822 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 822 od 16. 1. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 136 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 136 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 1. 2017 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 958 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku, z titulu nesplacené zápůjčky. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 15. 12. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytla částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 136 Kč, a to ve 12 měsíčních splátkách po 835 Kč. Žalovaná uhradila na svůj dluh dne 15. 1. 2016 částku 1 178 Kč. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne 16. 1. 2017. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalované posuzovala pouze na základě sdělení žalované v klientské kartě, podle které žalovaná nesplácí žádné další úvěry, je vlastníkem nemovitosti, ve které její náklady na bydlení činí 1 500 Kč měsíčně, dále má výdaje 700 Kč měsíčně za telefon a na obživu ve výši 3 000 Kč měsíčně. Co se týče příjmů, tak žalovaná uvedla, že pobírá podporu v nezaměstnanosti 3 077 Kč (resp. 3 022 Kč a 2 770 Kč) a invalidní důchod ve výši 5 013 Kč měsíčně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud proto věc se souhlasem žalobkyně uděleným v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 15. 12. 2015 a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 8 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to v hotovosti v místě trvalého pobytu žalované. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit poskytnutou částku 8 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 020 Kč a náklady za službu zabezpečení výběru splátek ve výši 4 116 Kč, to vše ve formě 12 měsíčních splátek po 1 178 Kč.
5. Ze záznamu o půjčce na 12 měsíců ze dne 14. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaná dne 15. 1. 2016 uhradila jednu splátku ve výši 1 178 Kč.
6. Z klientské karty žalované ze dne 14. 12. 2015 soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem nemovitosti, ve které její náklady na bydlení činí 1 500 Kč měsíčně, dále má výdaje 700 Kč měsíčně za telefon a výdaje na obživu 3 000 Kč měsíčně. Co se týče příjmů, tak žalovaná uvedla, že pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 2 770 Kč a státní podporu ve výši 5 013 Kč měsíčně. Z klientské karty také dále vyplývám, že žalovaná je stávající klientkou žalobkyně, neboť u ní měla jinou zápůjčku.
7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 10. 2020 s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu.
8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).
9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
10. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle § 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) poskytne věřitel spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavci 2 věřitel splnil informační povinnost podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.
12. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5 , 7 a 9 nesplnil.
13. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 6 822 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 9 C 117/2021 - 19 ze dne 17. 2. 2021, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listin y. Žalobkyně na výzvu reagovala zasláním klientské karty žalované a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a zároveň uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela především z jejího tvrzení. Z žádné z příloh žaloby ovšem nebylo zjištěno, že by žalobkyně dostatečně před poskytnutím zápůjčky zkoumala příjmy a výdaje žalované. Jediným dokumentem, ze kterého žalobkyně mohla vycházet, je právě klientská karta žalované, přičemž žalobkyně nikterak nedoložila, zda ověřovala pravost v ní uvedených údajů. Žalobkyně nedoložila, že by se jakkoliv zabývala příjmy a výdaji žalované a zkoumala, zda žalovaná nesplácí jiné dluhy, přičemž údaje uvedené v kartě klienta naznačují, že tomu tak bylo. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím zápůjčky prověřila úvěruschopnost žalované. V důsledku výše uvedených skutečností a v souladu s § 588 o.z. tak soud vyhodnotil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou.
17. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. Soud má za prokázané, že žalobkyně dne 15. 12. 2015 předala žalované v hotovosti částku 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni uhradila pouze první splátku ve výši 1 178 Kč, je povinna žalobkyni uhradit zbývající dluh ve výši 6 822 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Zároveň soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne 16. 1. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti celého úvěru, jak požadovala žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
18. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy o zápůjčce a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí zápůjčky a o výši nákladů za hotovostní transakci (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
19. Výrokem pod bodem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , tj. podle úspěchu ve věci, kdy vzhledem k tomu, že rozdíl v úspěchu jednotlivých účastníků byl nepatrný, resp. úspěch žalobkyně oproti úspěchu žalované, soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z nich.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).