Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2434/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně České republiky – Ministerstva obrany, Správy vojenského bytového fondu Praha, se sídlem v Praze 6, U Prioru 8, zastoupené advokátkou, proti žalované M., s. r. o., zastoupené advokátem, o zaplacení 96.682,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. května 2002, č. j. -54, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 31. 5. 2002, č. j. -54, odmítl odvolání žalované proti rozsudku ze dne 20. 2. 2002, č. j. -47, jímž Okresní soud v Litoměřicích (soud prvního stupně) uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 96.682,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že žalovaná – přes výzvu soudu prvního stupně – neodstranila včas vady podaného odvolání; protože tyto vady bránily jeho projednání, bylo odvolání podle a odmítnuto.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž uplatnila dovolací důvod podle ustanovení Dovozuje, že v dané věci nebyl dán důvod k odmítnutí odvolání, a navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve svém dovolacím vyjádření poukázala na to, že dovolání není přípustné, a navrhla, aby bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky. Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněného dovolacího důvodu.

V posuzované věci žalovaná dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních , , a v

Přípustnost dovolání podle není dána, a to již proto, že napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno ( ) či potvrzeno ( a c/ ) usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle , a , protože nejde o žádný z případů, v citovaných ustanoveních uvedených.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení a odmítl (pro nepřípustnost), aniž se zabýval uplatněným dovolacím důvodem podle , k němuž dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) toliko u přípustného dovolání ( věta druhá ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení , , a a zavázal žalovanou k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 4.760.-Kč ( , ve spojení s , , ve spojení s , , ve znění vyhlášky ), a z paušální částky náhrad ve výši 75,- Kč ( odst 1 a odst. 3 , ve znění ); celková výše náhrady nákladů dovolacího řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, tedy činí 4.835.-Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 19. března 2003

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu