Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 231/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 8. 2002, sp. zn. , byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) tr. zák. a byl odsouzen podle § 201 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců, přičemž podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák., § 59 odst. 1

tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 15 měsíců. Podle

§ 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na 24 měsíců. Podle

§ 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené společnosti ČSAD L. O., a. s., se sídlem v O., V. 2, na náhradě škody částku 176.900,- Kč. Proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 8. 2002, sp. zn.

, podal obviněný odvolání. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , tak, že napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil v celém výroku o trestu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle § 201 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců, přičemž podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Podle § 49 odst. 1

tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 15 měsíců. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , napadl obviněný M. K. dovoláním podaným obhájkyní JUDr. Z. M., a to z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel namítl nesprávnost hodnocení provedených důkazů a napadl tak soudem učiněná skutková zjištění. Jeho námitky se týkaly pochybení při odběru krve obviněného bezprostředně po dopravní nehodě a opomenutí příslušníků Policie České republiky zaznamenat výsledek dechové zkoušky obviněného do protokolu o dopravní nehodě. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , zrušil ve výroku o vině, trestu a náhradě škody a podle § 265m tr. řádu sám ve věci rozhodl rozsudkem, nebo aby postupoval podle § 265l tr. řádu a vrátil věc odvolacímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání obviněného M. K. do dne vydání tohoto rozhodnutí nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle

§ 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedenému

v § 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány

v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než jsou uvedeny

v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů, a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. K. podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. března 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek