Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
5 C 70/2021-17
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 440 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 440 Kč od 20. 10. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám titul. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 440 Kč od 20. 10. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám [titul]. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 440 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným dne 19. 9. 2017, případně z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 19. 9. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 6 000 Kč na jeho účet a žalovaný se zavázal úvěr právnímu předchůdci žalobce včetně smluvního poplatku za poskytnutí úvěru splatit do 19. 10. 2017. Schopnost žalovaného úvěr splatit byla právním předchůdcem žalobce ověřena z osobních údajů žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy o úvěru dosud ani částečně nesplnil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování rámcovou smlouvou o úvěru číslo smlouvou o úvěru číslo výpisem z účtu ohledně poskytnutí úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 včetně její přílohy obsahující specifikaci pohledávky a seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a výzvou z 26. 7. 2019 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 19. 9. 2017 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 6 000 Kč na jeho účet a žalovaný se zavázal úvěr právnímu předchůdci žalobce včetně smluvního poplatku za poskytnutí úvěru splatit do 19. 10. 2017. Schopnost žalovaného úvěr splatit byla právním předchůdcem žalobce ověřena z osobních údajů žalovaného, což lze vzhledem k výši úvěru považovat za dostačující. Soud přitom neshledal žádný důvod neplatnosti smluvního ujednání ve smlouvě o úvěru, a to ani v části týkající se smluvního poplatku za poskytnutí úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dosud úvěr žalobci ani jeho právnímu předchůdci ani částečně nesplatil. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení 8,05% ročně odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.