Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 139/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. v právní věci žalobce města L. n. S., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) H. B., a 2) J. B., zastoupenému opatrovníkem městem Ch., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. ledna 2002, č. j. -220, ve znění usnesení ze dne 21. listopadu 2002, č. j. -250, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. 1. 2002, č. j. -220, ve znění usnesení ze dne 21. l1. 2002, č. j. -250, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (soudu prvního stupně) ze dne 29. 2. 2000, č. j. -121, jímž bylo přivoleno k výpovědi z nájmu bytu č. 6 první kategorie o velikosti 2+1 s příslušenstvím v domě čp. 553 v L. n. S. ze dne 27. 1. 1997, kterou dal žalobce žalovaným, bylo určeno, že tříměsíční výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po právní moci rozsudku, byla žalovaným uložena povinnost vyklidit předmětný byt a vyklizený jej předat žalobci do patnácti dnů ode dne, kdy jim bude zajištěno náhradní ubytování, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci byly splněny všechny zákonné předpoklady pro přivolení k výpovědi z nájmu bytu podle , , ve znění platném v době dání výpovědi z nájmu bytu (dále je „obč. zák.“).

Rozsudek odvolacího soudu, který ve znění opravného usnesení nabyl právní moci dne 16. 12. 2002, napadli oba žalovaní - nezastoupeni advokátem - podáním ze dne 23. 2. 2002, které adresovali Nejvyššímu soudu České republiky a k poštovní přepravě je podali dne 26. 2. 2002, a jež je podle svého obsahu ( , , ve znění před novelou provedenou s účinností ode dne 1. 1. 2001 - dále jen „ “) dovoláním. V něm mimo jiné vyjádřili nesouhlas se shodným závěrem obou soudů, že v jejich případě byly naplněny zákonné předpoklady výpovědního důvodu podle obč. zák. Navrhli předvolat svědky – pokladní K. b., a. s., pobočky v H. B. k prokázání jejich tvrzení, že pravidelně hradili platby za nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Dále setrvali na tvrzení, že žádný dluh na nájemném a službách s užíváním bytu spojených nevykazují a v této souvislosti poukazovali na to, že v domě a bytě není prováděna pronajímatelem řádná údržba.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001). Odvolací soud sice rozhodl dne 14. 1. 2002, avšak po řízení, v němž v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy první, bodu 15. musel postupovat podle dosavadních předpisů, neboť předmětem odvolacího přezkumu bylo rozhodnutí vydané soudem prvního stupně dne 29. 2. 2000. Protože je vyloučeno, aby v řízení o dovolání bylo postupováno podle novelizovaného znění , jestliže řízení před odvolacím soudem proběhlo podle dosavadních předpisů, jak tomu bylo i v projednávané věci, i Nejvyšší soud posoudil věc podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále opět jen „ “).

Jak vyplývá z obsahu spisu soudu prvního stupně, druhý žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 27. 1. 1999, č. j. -121, který nabyl právní moci dne 17. 3. 1999, omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že je způsobilý nakládat jen s finančními částkami odpovídajícími jím pobíranému aktuálnímu měsíčnímu invalidnímu důchodu. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 29. 10. 1999, č. j. -158, které nabylo právní moci dne 23. 11. 1999, byl druhému žalovanému podle § 27 odst. 3 obč. zák. ustanoven zákonný zástupce - opatrovník město Ch.

Jelikož druhý žalovaný byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům vyjma úkonů spojených s nakládáním s finančními částkami odpovídajícími jím pobíranému aktuálnímu měsíčnímu invalidnímu důchodu ( obč. zák.), je v tomto rozsahu ex lege omezena i jeho procesní způsobilost, tj. způsobilost vykonávat v řízení práva a povinnosti účastníka řízení ať už samostatně nebo prostřednictvím zvoleného zástupce ( ). Není tedy způsobilý činit procesní úkony účastníka řízení, jimiž se rozumí projevy vůle adresované soudu, které směřují k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, které s takovým projevem právní předpisy spojují. Jedním z procesních úkonů je i podání adresované soudu. Nesvědčí-li účastníku řízení procesní způsobilost, která náleží k podmínkám řízení ( , který se vztahuje i na řízení dovolací - viz ), zastupuje takového účastníka v řízení před soudem jeho zákonný zástupce, jímž je též opatrovník ustanovený mu podle obč. zák. soudem. Nedostatek procesní způsobilosti je ve smyslu nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit.

V posuzovaném případě správně soudy obou stupňů jednaly v řízení se zákonným zástupcem druhého žalovaného městem Ch. Vzhledem k tomu, že zákonný zástupce druhého žalovaného soudu prvního stupně přípisem ze dne 10. 6. 2002 sdělil, že s názorem druhého žalovaného (vyjádřeným v dovolání) nesouhlasí, nezbývá, než konstatovat, že druhý žalovaný učinil procesní úkon, k němuž není procesně způsobilý a že uvedený úkon za něho neučinil ani jeho zákonný zástupce. Nejvyšší soud proto dovolací řízení ohledně dovolání druhého žalovaného zastavil ( ve spojení s ).

Pokud jde o dovolání první žalované, Nejvyšší soud České republiky shledal, že dovolání podala včas jakožto osoba k tomu oprávněná ( ), že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.

Podle dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem (nyní pouze advokátem), jestliže nemá právnické vzdělání sám.

Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Protože první žalovaná nebyla zastoupena advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sama měla právnické vzdělání, byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 30. 5. 2002, č. j. -230, vyzvána, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení si zvolila k zastoupení v dovolacím řízení advokáta a nechala jím sepsat dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a to doručila nejpozději ve lhůtě do třiceti dnů od doručení usnesení. Současně byla poučena, že dovolací řízení bude zastaveno, nepředloží-li v poskytnuté lhůtě plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání. Usnesení s výzvou bylo první žalované doručeno dne 16. 7. 2002, na něž reagovala přípisy ze dne 19. 6. 2002 a 29. 7. 2002. V nich mimo jiné uvedla, že není její povinností zvolit si advokáta.

Protože zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle věty první ve spojení s větou druhou nebyla do dnešního dne splněna, Nejvyšší soud dovolací řízení ohledně dovolání první žalované pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle a zastavil.

Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měl jinak právo (ustanovení , , věty první ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. března 2003

JUDr. Miroslav Ferák, v.r.

předseda senátu