Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 522/2020
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 9 046 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 9 046 Kč se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení částky 9 046 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>
1. Předmětem řízení zahájeného 30. 7. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později k výzvě soudu doplněného, učinila žalobkyně dlužnou kupní cenu za žalovanému dne 14. 3. 2018 prodané zařízení název zařízení anonymizována dvě slova barva, IMEI číslo. Tvrdila, že v písemně uzavřené smlouvě byla sjednána kupní cena 9 977 Kč, kdy 977 Kč uhradil žalovaný při převzetí zařízení a dále se zavázal k úhradě 18-ti měsíčních splátek po 500 Kč. Strany sjednaly, že tyto splátky budou splatné na základě měsíčního vyúčtování služeb, které žalovanému bude vystavováno na všechny poskytované služby společně, když žalovaný měl uzavřenu i smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pod č. 1- z téhož dne.
2. Počínaje prvním vyúčtováním po převzetí zařízení tak měl žalovaný splácet, konkrétně první splátka měla být uhrazena se splatností k 28. 5. 2018 na základě vyúčtování číslo. Dále dle vyúčtování číslo se splatností 28. 6. 2018, dle vyúčtování číslo se splatností 28. 7. 2018, dle vyúčtování číslo se splatností 28. 8. 2018, dle vyúčtování číslo ses platností 28. 9. 2018, a dle vyúčtování číslo se splatností 28. 10. 2018. Pro neplacení pak zbývajících 12 splátek bylo vyúčtováno najednou pod číslo se splatností 28. 11. 2018. Kromě toho ještě žalobkyně nárokovala za SMS platbu ve vyúčtování číslo částku 46 Kč.
3. Splátky byly sjednané dohodou, stejně tak možnost zesplatnění v případě prodlení s některou ze splátek nebo s úhradou vyúčtovaných služeb delším než 30 dnů po lhůtě splatnosti. V tom případě tvrdila žalobkyně, že je oprávněna rozhodnout, že žalovaný doplatí celou zbývající část kupní ceny. Vyúčtování bylo poskytováno v elektronické podobě v internetové samoobsluze prostřednictvím zákaznického účtu dostupného přes webové stránky žalobkyně. Tato je vedle VOP má povinnost zpřístupnit nejpozději do 3 dnů po vystavení, kdy žalovaný se zavázal uhradit do data splatnosti stanoveného zpravidla na 28. den po vystavení.
4. K nařízenému jednání se nedostavila ani jedna strana, žalovaný tak nárok neuznal a ani skutečnosti žalobkyní tvrzené, neučinil nespornými, čímž by ji zbavil důkazního břemene k tvrzeným skutečnostem. Soud po skutkové stránce učinil závěr, že strany byly ve smluvním vztahu, podepsaly jak smlouvu o službách elektronických komunikací uvedenou výše, tak dohodu o splátkách 14. 3. 2018 na tvrzené zboží, dle které se žalovaný zavázal uhradit výše uvedené zařízení tak, jak tvrdí žalobkyně. Ta vystavila i všechna výše uvedená vyúčtování, kde jsou mimo jiné účtovány i nárokované splátky kupní ceny. Z vyúčtování však nelze dovodit nic jiného, než že byla vystavena, kdy a zda vůbec byla dodána do dispozice žalovaného, z nich neplyne. Konkrétně k této skutečnosti pak žalobkyně sama ani žádný důkaz neoznačila, když tvrdila, že je musí zpřístupnit žalovanému do tří dnů od vystavení, tj. automaticky vystavením se tak neděje, a ani neoznačila žádný důkaz k tomu, že ve svém zákaznickém účtu je žalovaný přístupné má. Skutkově tak nezbývá než uzavřít, že pokud jde o splatnost navázanou na splatnost vyúčtování, které žalovaný sjednaným způsobem obdrží, tato prokázána nebyla.
5. Právně uplatnila žalobkyně, pokud jde o nárokované splátky, nároky vyplývající z titulu kupní smlouvy upravené v § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V rámci široké smluvní volnosti si strany mohou ujednat jak výši ceny, tak i otázku splatnosti těchto nároků dle svého uvážení, toto pak má přednost před zákonnou úpravou. Tak učinila i žalobkyně, pokud navázala splatnost splátek na splatnost vyúčtování, která žalovanému vystaví a sjednaným způsobem předá. Aby tedy v řízení mohla uspět, musela by prokázat, že tak skutečně i učinila, neboť jinak nenastává splatnost uplatněných nároků. Jelikož se tak v řízení nestalo, nemohly být tyto nároky žalobkyni přiznány. Totéž pak platí i pro nárok za SMS platbu, kdy jde o smluvní nárok, vyplývající ze smlouvy stran, smlouvy která není jako smluvní typ výslovně upravena. Strany však mohou uzavřít i jakoukoliv jinou smlouvu, než zákonem upravený typ podle § 1746 odst. 2 o. z., i zde pak platí jimi sjednaná pravidla.
6. Jelikož žalobě nebylo vyhověno, a úspěch tak měl žalovaný, kterému však v řízení žádné náklady nevznikly, nebyly nikomu dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , přiznány.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )