Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
13 C 23/2021
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 2 428 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení 2 428 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení 2 428 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>
1. Předmětem řízení zahájeného 29. 6. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně úhradu dlužného vyúčtování a dalších nároků své právní předchůdkyně právnická osoba, od které je nabyla postoupením dle smlouvy z 13. 10. 2017, a které měly vzniknout v souvislosti se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřenou se žalovanou dne 1. 6. 2017 pro odběrné místo ulice a číslo, PSČ obec.
2. Konkrétně učinila žalobkyně předmětem řízení nedoplatek z vyúčtování dodávky elektřiny za období od 9. 6. 2017 do 15. 8. 2017 provedeného fakturou číslo splatnou dne 6. 9. 2017 ve výši 2 333 Kč. Dále nárokovala smluvní poplatek ve výši 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasíláním výzvy k úhradě měsíčních zálohových plateb, s jejichž úhradou se žalovaná dostala do prodlení, kdy částka je ve faktuře označená jako smluvní pokuta, obsahově se však jedná o poplatek. Kromě jistin dále od data po tvrzené splatnosti vyúčtování dodávky nárokovala žalobkyně i zákonný úrok z prodlení, v případě 95 Kč, pak tento nárokovala také, aniž by však datum počátku prodlení jakkoliv vysvětlila.
3. Po skutkové stránce soud zjistil, že dne 1. 6. 2017 byla skutečně uzavřena se žalovanou tvrzená smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Dodávka za nárokované období pak byla vyúčtována fakturou číslo kdy se jednalo zároveň o konečný účet žalované. Touto fakturou vyúčtovala žalobkyně žalované částku nedoplatku za elektřinu ve výši 2 333 Kč. Z faktury však není zřejmé potvrzení osobního převzetí a ani nelze dovodit, že by se dostala před datem tvrzené splatnosti či alespoň kdykoliv později do dispozice žalované. K výzvě soudu, aby nejpozději při jednání navrhla a předložila důkaz k tomu, že se vyúčtování dostalo do dispozice žalované, pak žalobkyně sdělila, že s ohledem na zasílání dopisem přirozeně nepřichází v úvahu, aby takový doklad předložila. Namísto toho uvedla, že má interní záznamy, nikoliv k dostání se do dispozice, ale k odeslání.
4. Po právní stránce se jednalo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou obecně o vztah z kupní smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby.
5. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhl. č. 70/2016 Sb. , byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži.
6. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou vnímána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně vyúčtování obsahující všechny stanovené náležitosti. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku, a je na žalobkyni, aby bez ohledu na praxi obyčejné pošty pro případ sporu postupovala průkazným způsobem, jinak nese rizika z toho plynoucí. V tomto směru soud připomíná, že tyto závěry v jiném řízení téže žalobkyně byly již potvrzeny i zdejším odvolacím soudem v řízení pod sp. zn. 29 Co 283/2019 .
7. Jelikož neunesla žalobkyně důkazní břemeno o tom, že výše uvedený nedoplatek z vyúčtování již byl splatný, nebylo možné žalobě vyhovět. Zamítnuta pak byla žaloba nejen co do nedoplatku z vyúčtování, ale i pokud byl nárokován smluvený poplatek za upomínku. V rámci smluvní volnosti si strany mohou sjednat i další úhrady, např. poplatky za upomínky, zde však žalobkyně ani dostatečně netvrdila. Uvedla sice, že má nárok na úhradu, neboť upomínala dlužné měsíční zálohy, současně však netvrdila, kolik tyto zálohy činily, kdy byly splatné, a které konkrétní platební povinnosti žalovaný porušil, že jej musela (oprávněně) upomínat. Zde tak ani nebylo k čemu provádět dokazování, když absentovala potřebná tvrzení, aby bylo možno činit závěr, zda žalobkyně může mít vůbec nárok na zaplacení poplatku za upomínku, i pokud by byl skutečně sjednán.
8. Soud proto s ohledem na procesní ekonomii neprováděl další dokazování, neboť na výsledku řízení by to s ohledem na shora uvedené nemohlo nic změnit, a to včetně důkazů k postoupení. Žalobkyni pak s ohledem na její absenci u jednání nebylo možno ani dovyzvat a poučit dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), o tom, co je třeba dle výsledků probíhajícího jednání ještě doplnit, kdy této výhody se na svou odpovědnost rozhodnutím neúčastnit se vzdala.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy nárok by měla v řízení úspěšná žalovaná, té však žádné nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )