Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 340/2020
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 15 740 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 740 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 843,51 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 381,14 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 121,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 12 121,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 869,10 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul titul. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem v obec.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 740 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 843,51 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 381,14 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 121,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 12 121,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 869,10 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec].
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:
jistinu půjčky: 12 121,57 Kč,
částku dlužných úhrad za hotovostní inkaso splátek: 3 618,43 Kč,
kapitalizovaný úrok: 11 381,14 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: 3 843,51 Kč,
úrok z jistiny v sazbě 23,72 % ročně z jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení,
zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 12 121,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že právnická osoba (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel půjčky) na ní postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne 1. 12. 2014 smlouvu o půjčce číslo Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 14 000 Kč. Dlužník se zavázal částku uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 1 960 Kč, při úrokové sazbě 23,72 % ročně, dále s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč, a to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 420 Kč, přičemž splatnost poslední splátky měla nastat dne 11. 1. 2016. Dlužník své povinnosti nesplnil.
3. Žalovaná se ve věci ne vyjádřila. Z jednání nařízeného na den 2. 2. 2021 se omluvila s ohledem na nemoc a epidemiologická opatření neboť pobývá v Německu. Nařízené jednání se proto nekonalo. S ohledem na to s přihlédnutím k hospodárnosti řízení soud vyzval následně účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř. ), protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalovaná strana se k zaslané výzvě nevyjádřila, žalující strana s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila ve svém žalobním návrhu. Proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z oznámení o postoupení pohledávky vyhotoveného předchozím věřitelem, z podacího lístku ze dne 7. 1. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postupovaných pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení (§ 1879 , § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ).
5. Listino u zachycující obsah smlouvy o půjčce číslo uzavřenou dne 1. 12. 2014 bylo zjištěno, že mezi předchozím věřitelem a dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Rovněž byla prokázána tvrzení žalující strany o výši poskytnutých peněžních prostředků, jakož i o poplatcích, které se dlužník zavázal předchozímu věřiteli spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky.
6. Z předžalobní výzvy spolu s podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020 má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta.
7. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.
8. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879 , § 1882 zákona č. 89/2012 Sb. ). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ).
9. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky (§ 2390 o.z.). Dlužník měl zápůjčku hradit ve splátkách a zaplatit sjednaný poplatek. Zákon připouští, aby smlouva o zápůjčce byla sjednána jako úplatná (§ 2392 odst. 1 o.z.), přičemž způsob úročení lze dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012 , nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li (zá) půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí (zá) půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. Pokud byly sjednány další poplatky (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2 o.z.), které dlužník nehradil, je povinen zaplatit i je
10. Dlužník smlouvu nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo a že půjčku vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24.7.2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006 ). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal.
11. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že jistinu vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007 , jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř. , přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.
14. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále žalující straně náleží odměna za zastupování, jelikož byla zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), z tarifní hodnoty určené podle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel jen z jistiny.
15. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění) byla stanovena podle § 14 AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14 AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění).
16. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby po podání návrhu činí dle § 7 AT 1 620 Kč. Jednání nařízené na 2. 2. 2021 se neuskutečnilo. Žalobci proto náleží náhrada dle § 14 odst. 2 AT za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, a za dostavení se k jednání, které se nekonalo, aniž byl o to advokát včas předem vyrozuměn, a tedy částka 810 Kč.
17. Náklady spojené s cestou k jednání nařízenému na den 2. 2. 2021 byly žalující straně přiznány u jednáních, které se daného dne konaly.
18. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.
19. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy žalující straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.
20. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.