Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 197/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. , byl obviněný Ing. P. C. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „v H. od 31. 7. 1998, kdy z opravy vyzvedl svůj osobní počítač AC Media PRO HISpeed, nevrátil firmě N. s. r. o., H., zastoupené ing. J. S., a ponechal si zapůjčený osobní počítač značky AMD 5 x 86 s monitorem TULIP 14, který mu byl společností od 25. 5. 1998 zapůjčen na dobu opravy jeho počítače a způsobil tak uvedené společnosti škodu ve výši 23.790,- Kč.“ Za tento trestný čin mu byl podle § 248 odst. 1 tr. zák. za použití § 53 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 10.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.

O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.

Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný Ing. P. C. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu spočívají na nesprávném posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť „věc neměla být posuzována jako trestný čin.“

Námitky, ve kterých dovolatel spatřoval naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., spočívaly především v tvrzení obviněného, že se „skutek vůbec nestal.“ Dovolatel uvedl, že jediným, kdo se v daném případě dopustil protiprávního jednání byl svědek Ing. S., který opatřil protokol o zápůjčce předmětného počítače falešným podpisem obviněného. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. řádu, podle námitek obviněného se v posuzovaném případě jedná o běžnou občanskoprávní záležitost, která nevykazuje znaky žádného z trestných činů.

Vzhledem k výše konstatovaným důvodům v petitu svého dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil „napadené rozsudky“ a přikázal věc k novému projednání.

Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), e) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (nebo jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.

Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude zejména popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.

K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatel namítl, že posuzovaný skutek se vůbec nestal a na podporu tohoto tvrzení vyslovil námitky k některým z provedených důkazů, současně pak namítl i neprovedení důkazů jím navrhovaných. Jde tedy výlučně o námitky směřující do oblasti skutkových zjištění učiněných nalézacím a odvolacím soudem, se kterými dovolatel spojil hmotně právní důsledky. Tato skutková zjištění však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.

Pokud jde o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., je podle obviněného naplněn proto, že se v posuzovaném případě jedná o občanskoprávní záležitost, která neměla být posuzována jako trestný čin.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. je dán, pokud se proti obviněnému vedlo trestní stíhání, ačkoliv nebylo podle zákona přípustné. Podle zákona není trestní stíhání přípustné, jestliže ve věci existoval některý z obligatorních, taxativně uvedených důvodů v § 11 odst. 1 tr. ř. V posuzovaném případě však obviněný existenci žádné takové okolnosti nenamítl. Jeho námitky směřují k podpoře závěru o nižší než nepatrné společenské nebezpečnosti posuzovaného činu. Okolnosti mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu jsou však předmětem dokazování v trestním řízení, jak vyplývá mj. z dikce § 89 odst. 1 písm. c) tr. ř. a nejsou důvody vymezenými v § 11 odst. 1 tr. ř. Při absenci námitky existence některé z podmínek nepřípustnosti trestního stíhání ve smyslu § 11 odst. 1 tr. ř. v dovolání obviněného, proto nemůže být naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., a to ani žádný jiný z důvodů dovolání vymezených v tomto ustanovení.

V uvedeném směru považuje Nejvyšší soud za potřebné zdůraznit, že ve výše uvedeném případě byl sice dovolatelem citován jeden ze zákonných důvodů podmiňujících podání tohoto mimořádného opravného prostředku, a to podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., avšak konkrétní argumenty obsažené v dovolání ve vztahu k němu vycházejí z důvodu jiného, který v zákoně uveden není.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl proto v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 4. března 2003

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová