Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 164/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Terezou Dobešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 5 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 378,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 382,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 599,58 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 382,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 552,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 378,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 382,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 599,58 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 382,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 552,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 300 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaný dne 18. 4. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit spolu s částkou 17 333 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 577 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně dle ujednání na straně 2. smlouvy), odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8 816 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, splatnost poslední splátky byla stanovena na 12. 6. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny ve výši 3 382,77 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 917,23 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny od 31. 10. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny od 13. 6. 2018 do zaplacení. Dne 20. 1. 2020 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný ani přes tuto upomínku neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř. “), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli dne 18. 4. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 17 333 Kč vrátit, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 576 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy, každá další splátka byla splatná vždy do konce následujícího týdenního období. Poplatek ve výši 17 333 Kč byl tvořen v částce 3 577 Kč úrokem ve výši 29 % ročně ze zápůjčky, v částce 4 940 Kč poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení a v částce 8 816 Kč poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení. Částka ve výši 6 974 Kč byla využita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek a žalovaný tak stvrdil podpisem na smlouvě převzetí částky 13 026 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 18. 4. 2017). Z ujednání na 2. straně smlouvy byla ověřena výše výpůjční úrokové sazby (29 % ročně při 60 splátkách). Výpůjční úroková sazba byla stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Podle čl. 18 věta druhá smluvních podmínek pokud bude žalovaný v době splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Z čl. 10 smluvních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splátkou požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky (tj. ztráta výhody splátek). Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně neuplatnila své právo zesplatnit celý dluh žalovaného, nastala splatnost celého dluhu splatností poslední splátky, tj. dne 12. 6. 2018. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 20. 1. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020). Přípisem ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán zčásti důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky podle výše specifikované smlouvy, čímž splnila svůj závazek z ní plynoucí, žalovaný však svou povinnost poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu návrhem nárokované částky 5 300 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 3 382,77 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 917,23 Kč i se zákonným úrokem z prodlení za dobu od prodlení žalovaného (od data 31. 10. 2018, jak požaduje žalobkyně v žalobním návrhu) do zaplacení. Soud tak přiznal žalobkyni nárokovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení v rozsahu, v jakém žalobkyně navrhovala tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, a to za období od 13. 6. 2018 do zaplacení, přičemž za období od 13. 6. 2018 do 20. 1. 2020 (tj. ke dni postoupení pohledávky) tento úrok kapitalizovala částkou uvedenou ve výroku II. rozsudku. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 29 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na ujednání na 2. straně smlouvy, z tohoto ujednání dle názoru soudu však nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny nevyplývá. Ze smlouvy je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 3 577 Kč, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 29 % ročně (tj. právě na základě ujednání na 2. straně smlouvy). Dle čl. 18 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek nebo neuhrazení poslední splátky řádně a včas měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě tak nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy s ohledem na prodlení žalovaného, který jednotlivé splátky včetně poslední splátky nehradil řádně a včas. V případě prodloužení smlouvy žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši 29 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku z ujednání na 2. straně smlouvy neodpovídá podle soudu znění psanému textu smlouvy. Měla-li by být tímto ujednáním či smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédneme-li od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina a úroky požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 37,10 % (žalobkyně byla úspěšná co do jistiny a úroku z prodlení; co do smluvního úroku kapitalizovaného a požadovaného procentní sazbou do budoucna byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 552,40 Kč.
15. Aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 36 C 165/2021 , 36 C 164/2021 , 36 C 72/2021 ), jehož předmětem je vymáhání pohledávek vyplývajících ze smluv o úvěru a hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
16. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.