Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
36 C 68/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Terezou Dobešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 45 766 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 30 256 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 671,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 828,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 249,68 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 4 249,68 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 818,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 490 Kč ve výši 8,5 % ročně od 20. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 23 284,67 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 510 Kč od 20. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení částky 30 256 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 671,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 828,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 249,68 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 4 249,68 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 818,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 490 Kč ve výši 8,5 % ročně od 20. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 23 284,67 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 510 Kč od 20. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná uzavřela dne 14. 9. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované – po řádném posouzení její schopnosti splácet úvěr - poskytnuty finanční prostředky ve výši 33 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit finanční prostředky včetně částky ve výši 27 590 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 344 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 782 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 464 Kč. To vše se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek ve výši 1 010 Kč; poslední splátka byla splatná dne 7. 11. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh zaplatila pouze částku 54 580 Kč a dluží na jistině částku 4 249,68 Kč a na dlužném poplatku částku 1 760,32 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu úroku ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení od data marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky a úrok z prodlení od data marného uplynutí sedmidenní lhůty od úhrady poslední splátky žalovanou (dne 15. 3. 2018). Dále žalovaná uzavřela dne 21. 8. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované – po řádném posouzení její schopnosti splácet úvěr - poskytnuty finanční prostředky ve výši 29 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit finanční prostředky včetně částky ve výši 24 246 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 818 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 960 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 468 Kč. To vše se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek ve výši 888 Kč; poslední splátka byla splatná dne 14. 10. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh zaplatila pouze částku 13 490 Kč a dluží na jistině částku 23 284,67 Kč a na dlužném poplatku částku 16 471,33 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu úroku ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení od data marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky a úrok z prodlení od data marného uplynutí sedmidenní lhůty od úhrady poslední splátky žalovanou (dne 12. 3. 2018). Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným současné žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne 14. 9. 2015 se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout zápůjčku 33 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vrátit i s poplatkem ve výši 27 590 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 1 010 Kč, kdy první splátka je splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního období. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 4 344 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 782 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 464 Kč (jako volitelné složky půjčky). příjmení 33 000 Kč byla žalované předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem na smlouvě o zápůjčce; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo splátkovým kalendářem). V rámci smluvních podmínek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 20,50 % ročně. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila na zápůjčku číslo částku 54 580 Kč Dále žalovaná uzavřela dne 21. 8. 2015 se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout zápůjčku 29 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vrátit i s poplatkem ve výši 24 246 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 888 Kč, kdy první splátka je splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního období. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 3 818 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 960 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 468 Kč (jako volitelné složky půjčky). příjmení 29 000 Kč byla žalované předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem na smlouvě o zápůjčce; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo splátkovým kalendářem). V rámci smluvních podmínek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 20,50 % ročně. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila na zápůjčku číslo částku 13 490 Kč právnická osoba uzavřela dne 20. 1. 2020 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy); dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky společnosti právnická osoba za žalovanou na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 4. 2020 včetně poštovního podacího archu).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v znění účinném do 1. 12. 2017 dle data podpisu smlouvy (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 9 odst. 1 spotř. zák. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná zamýšlely uzavřít smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.
8. Zákon o spotřebitelském úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).
9. V posuzovaném případě žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím úvěru žalované řádně posoudila její úvěruschopnost (naopak k výzvě soudu před ústním jednáním výslovně uvedla, že žádnými důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti nedisponuje). Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky, přičemž soud vycházel z toho, že na závazek dle neplatné smlouvy číslo žalovaná zaplatila víc, než činí jistina, z tohoto důvodu byla žaloba v celé části zamítnuta a v případě závazku dle neplatné smlouvy číslo jí přiznal část poskytnuté jistiny snížené o uhrazenou částku. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o.z. ve výši a dle data požadovaného žalobkyní. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.);
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci převážně úspěšná (byla zohledněna celá žalovaná částka), žádné náklady řízení jí však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.