Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
9 C 11/2021-41
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr Lucií Treglerovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba
sídlem adresa, obec,
Kyperská republika
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení titul.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
trvale bytem adresa titul anonymizováno. jméno anonymizováno, PSČ, část obce
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 3. 11. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky titul. jméno příjmení titul.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 3. 11. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení] [titul].</b>
Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 8,05% ročně od 3. 11. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel firma právnická osoba, sídlem země (dále jen původní věřitel) uzavřel s žalovaným dne 1. 10. 2015 smlouvu o zápůjčce (dále jen Smlouva), na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož číslo uvedl žalovaný ve své žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 2. 11. 2015, což neučinil a tím se dostal do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 12. 2017, jejíž nedílnou součástí je příloha se specifikací postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzvou z 7. 5. 2020 byl žalovaný ještě vyzván k úhradě dluhu, což neučinil.
Zástupkyně žalobkyně se ze soudního jednání omluvila, souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení do místa svého hlášeného trvalého bydliště, na adresu uvedenou v žalobě (ulice a číslo, obec) a na další zjištěnou adresu (ulice a číslo, obec). K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu.
Soud provedl dokazování výpisem z registru země anonymizováno ohledně žalobkyně, internetovou informací o původním věřiteli, Prohlášením o uzavření Smlouvy o úvěru s podpisem žalovaného z 1. 10. 2015, kopií občanského průkazu žalovaného, obchodními podmínkami původního věřitele, standardními podmínkami úvěrové smlouvy s podpisem žalovaného, standardní evropskou informací o spotřebitelském úvěru s podpisem žalovaného, potvrzením o provedené platbě 3 000 Kč z 1. 10. 2015, Smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 12. 2017, oznámením o postoupení pohledávky z 19. 1.2018 s podacím archem, předžalobní výzvou k úhradě z 7. 5. 2020 s podacím archem.
Soud hodnotil veškeré důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva o bezúročné zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., na základě které původní věřitel poskytl převodem na účet žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které měly být vráceny nejpozději 31. 10. 2015. Žalovaný porušil podmínky Smlouvy, na zápůjčku ničeho nevrátil, dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 1. 11. 2015 se dostal do prodlení. Podle § 1879 a násl. o. z. došlo ke dni 21. 12. 2017 k postoupení pohledávky s příslušenstvím na žalobkyni, která se tak stala vlastníkem pohledávky a získala aktivní legitimaci k podání žaloby, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z 19. 1. 2018. Soud neměl důvod pochybovat o tvrzení žalobkyně, že žalovaný na dluh ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy odeslané dne 19. 5. 2020.
Na základě shora uvedených skutečností soud žalobě jako důvodné vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. ode dne 3. 11. 2015 do zaplacení.
Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto zahrnují zaplacený soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu advokáta podle vyhl. 177/1996 Sb., a to za tři úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy, sepis a odeslání žaloby), ke kterým náleží 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z odměny a paušálních náhrad přiznal soud zástupci žalobkyně podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH (osvědčení o registraci plátce daně bylo soudu doloženo) ve výši 189 Kč Celkem přiznané náklady řízení činí 1 489 Kč.
Lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle § 202 odst. 2 o.s.ř., neboť bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží.