Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 232/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. června 2001 pod čj. -170 ( -170), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně – rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. května 2000, čj. -131, jímž bylo zjištěno, že povinnost žalovaného vyklidit byt a vyklizený žalobkyni odevzdat (byt I. kategorie o jednom pokoji, předsíni, koupelně a WC o výměře 21 m2 v přízemí domu čp. 2056 v P.), stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp.zn. z 6.2.1996, není vázána na zajištění přiměřeného náhradního bytu. Tímto rozsudkem byl současně žalovaný uznán povinným zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 5.025,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný byl současně uznán povinným zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 svědečné ve výši 64,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku podal dovolání žalovaný.

Dovolatel uváděl, že odvolací soud nesprávně zhodnotil výsledky provedeného dokazování, pokud nepřihlédl ke skutečnostem, které dovolatel (žalovaný) namítal již při hodnocení dokazování před soudem prvního stupně. Žalovaný totiž již tehdy a též ve svém odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně vytýkal, že soud jednostranně hodnotil rozpory ve výpovědích svědků pouze ve prospěch žalobkyně, ačkoliv žádný z rozporů nedokládá, že by to byl žalovaný, který přenechal předmětný byt do užívání paní Zajíčkové, na čemž se vlastně v podstatné míře zakládá závěr obou soudů o tom, že se podstatně změnily poměry v otázce bytové náhrady, která byla přisouzena původním rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 6.2.1996 pod sp.zn. v podobě zajištění přiměřeného náhradního bytu. Dovolání blíže nespecifikuje ani důvody přípustnosti dovolání, ani dovolací důvod. Dovolatel navrhl vyslovení odkladu vykonatelnosti.

Zástupce žalobkyně navrhl, aby dovolání bylo buď odmítnuto jako nepřípustné, anebo aby bylo zamítnuto včetně podaného návrhu na odklad vykonatelnosti.

Žalobkyně uváděla, že dovolání je ryze účelové a vyjadřuje pouze snahu zmařit případný výkon rozhodnutí.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 , podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů.

Proto se v dalším uvádějí ustanovení ( ve znění pozdějších předpisů) ve stavu před novelizací provedenou

Dovolací soud tak sice zjistil, že dovolání bylo podáno včas ( ) a že je podala osoba oprávněná k podání dovolání zastoupená advokátem ( ); nemohl však opomenout odpověď na otázku, zda dovolání je přípustné.

Kromě případů, kdy by bylo dovolání přípustné podle , kde však jde o vady řízení, které dovolatel nevytýká, by bylo dovolání přípustné v případech, kde odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jen tehdy, byl-li potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak, než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ). Tak tomu však v daném případě nebylo. V důsledku toho zbývá pouze přípustnost dovolání podle , pokud totiž odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Ani o tento případ se však v předmětné věci nejedná, protože takový návrh ani žalovaný nevznesl a odvolací soud z úřední povinnosti přípustnost dovolání nevyslovil.

Za této situace, kdy ani dovolatel neuvedl, z jakých případných dalších důvodů napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu nezbylo než na základě písemného podání dovolatele dojít k závěru, že v podstatě nejde dovolateli o nic jiného než napadnout hodnocení důkazů provedené soudem prvního a druhého stupně. To však mimořádným opravným prostředkem, jako je dovolání, nelze.

Nezbylo proto, že dovolání jako nepřípustné podle ve znění před účinností , se zřetelem k ustanovení odmítnout.

Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný. Soud však nepřiznal jeho odpůrci v řízení (žalobci) náhradu nákladů řízení o dovolání se zřetelem k ustanovení ; důvody hodné zvláštního zřetele spočívají v tom, že jde ve věci o právní otázku, zda již pravomocným rozhodnutím soudu přiznaná bytová náhrada může být na základě změny poměrů dotčena následujícím opět pravomocným rozhodnutím soudu podle analogie zákona (srov. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 27. února 2003

JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.

předseda senátu