Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 894/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 5. 2002, sp. zn. , byl obviněný J. F. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b, e), odst. 2 tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že

1./ v době od 24.00 hod. dne 9. 3. 2002 do 5.50 hod. dne 10. 3. 2002, po odšroubování hliníkových lišt a rozbití skla, vnikl do prodejny bazaru umístěné v objektu „D. t.“ K., ul. C. B. čp. 1444 a zde odcizil osobní počítač značky Pentium, digitální telefonní záznamník Casio, nabíječku k mobilnímu telefonu zn. Nokia, mechanický multimetr a pánskou koženkovou tašku, vše v celkové hodnotě 38.000,- Kč a finanční částku 300,- Kč, vše ke škodě majitele O. N., poškozením zařízení způsobil škodu ve výši 1.040,- Kč,

2./ v době od 17.30 hod. dne 24. 3. 2002 do 05.25 hod. dne 25. 3. 2002 v K., po odšroubování hliníkových lišt a vyjmutí skla, vnikl do prodejny bazaru umístěné v objektu „D. t.“ K., ul. C. B. čp. 1444 a zde odcizil telefonní přístroj s faxem zn. Wlco 700, mechanický multimetr, 2 ks wolkmenů, 1 ks stereosluchátek, fotoaparát zn. Carena, náplň do tiskárny a další věci v celkové hodnotě 5.352,- Kč ke škodě majitele O. N.

Uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. ze dne 26. 10. 1999 uznán vinným, mimo jiné, trestným činem krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 20-ti měsíců, který vykonal dne 8. 7. 2000, dále byl rozsudkem téhož soudu č. j. dne 23. 11. 1999 uznán vinným, mimo jiné, trestným činem krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona a byl mu uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 14-ti měsíců.

Za toto jednání byl podle § 247 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 25 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému O. N. náhradu škody ve výši 38.300,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený O. N. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání ke Krajskému soudu v Praze, který svým usnesením ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. , odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl, neboť nebylo důvodné.

Obviněný J. F. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání dne 31. 7. 2002. Nejvyššímu soudu ČR bylo dovolání předloženo Okresním soudem v Kladně dne 4. 11. 2002. Dovolatel své námitky opřel o ustanovení § 265a odst. 1, písm. k) tr. ř. s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V odůvodnění dovolání uvedl, že okresní soud postupoval na základě neúplně zjištěného skutkového stavu, přičemž nebyla správně zjištěna výše způsobené škody. Vzhledem k tomu, že počítač nebyl kupován nový, ale byl sestavován z dílů, navrhoval proto obviněný doplnění znaleckého posudku. Touto námitkou se však odvolací soud vůbec nezabýval, a proto dle názoru dovolatele v této věci pochybil. Obviněný dále uvádí, že již v rámci odvolacího řízení vyjádřil svůj nesouhlas s tím, že byl uznán vinným i odcizením monitoru. Již v přípravném řízení ostatně doznal odcizení všech věcí z prodejny bazaru, vyjma monitoru k počítači. V petitu svého dovolání obviněný navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

K dovolání obviněného J. F. se dne 5. 9. 2002 vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství a uvedla, že dovolání lze ze základních obecných hledisek označit za přípustné. Dovolání je však třeba vytknout, že uváděný důvod dovolání nekoresponduje s obsahem odůvodnění dovolání, neboť argumenty uváděné dovolatelem se týkají výlučně hodnocení důkazů. Tyto argumenty jsou především opakováním obhajoby obviněného z řádného opravného prostředku. S těmito okolnostmi se zejména druhoinstanční soud jednoznačně vypořádal a obviněný se tedy výlučně domáhá odlišného způsobu hodnocení důkazů soudy. Za dané situace je tedy zřejmé, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř., a proto státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhuje, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b).

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání je přípustné /§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit /§ 265e odst. 1, 3 tr. ř./, a že bylo podáno oprávněnou osobou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. ř.).

Důvod dovolání podle tr. ř. je dán v případech, kdy v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Z obsahu dovolání však lze dovodit, že obviněný měl na mysli důvod dovolání podle tr. ř. , jímž bylo s účinností od 24. 5. 2002 novelizováno původní ustanovení tr. ř. Důvodem dovolání podle ustanovení tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Tento důvod patří mezi procesní dovolací důvody a uplatní se jen v případech, kdy rozhodnutím o řádném opravném prostředku byl obviněnému ve skutečnosti odepřen přístup k soudu druhého stupně, protože tento soud řádný opravný prostředek chybně zamítl či odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí soudu prvního stupně meritorně přezkoumal. O takovýto případ v dané věci ale nejde, protože odvolací soud odvolání obviněného zamítl podle tr. ř., přičemž rozsudek soudu prvního stupně ve veřejném zasedání za účasti obviněného a jeho obhájce meritorně přezkoumal podle tr. ř. Obviněnému tak nebyl nesprávným procesním postupem soudu odňat přístup k odvolací instanci a v tomto směru ani obviněný nic v dovolání neuvádí, ale pouze namítá, že odvolací soud k vznesené námitce týkající se doplnění znaleckého posudku nepřihlížel.

Všechny námitky uvedené v posuzovaném dovolání se týkají výlučně hodnocení důkazů soudy a byly uplatněny již v rámci odvolacího řízení. Navíc je třeba podotknout, že uplatněný dovolací důvod neodpovídá obsahu odůvodnění dovolání.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na straně jedné v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a)-l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1

tr. ř.

S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný J. F. podal dovolání z jiných důvodů než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl.

O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).

V Brně dne 25. února 2003

Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman