Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 216/2020
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní titul Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 3 267,20 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 3 267,20 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, spol. právnická osoba, IČO a žalovaná uzavřeli prostřednictvím internetové domény webová adresa dne datum smlouvu o úvěru, kterou se původní věřitel zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 2 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně poplatku ve výši 1 267,20 Kč do datum, což však neučinila a na svůj dluh ničeho neuhradila. Původní věřitel následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K ústnímu jednání, nařízenému ve věci se žádný z účastníků nedostavil, ač byli oba řádně předvoláni. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) v jejich nepřítomnosti a rozhodl na základě důkazů obsažených ve spise.
4. Žalobkyně předložila jako důkaz o uzavření smlouvy dokument označený jako Smlouva o úvěru číslo anonymizováno ze dne datum. Obsahem tohoto dokumentu je závazek původního věřitele poskytnout žalované částku 2 000 Kč a závazek žalované tuto částku, spolu se sjednaným poplatkem ve výši 1 267,20 Kč, splatit ve lhůtě do datum. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % ročně, RPSN činila 27 612,20 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, čímž byla i prokázána aktivní legitimace žalobkyně.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Jak bylo uvedeno shora, uzavřenou smlouvou mezi účastníky bylo prokázáno, že žalovaná vzala na sebe závazek vrátit poskytnuté finanční prostředky, svůj závazek však nesplnila. S ohledem na obsah smlouvy o úvěru však dospěl soud k závěru, že je nutné ji posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou, a to pro její rozpor s dobrými mravy. Je nepochybné, že existuje princip smluvní volnosti a autonomie vůle, ale ve spotřebitelských smlouvách je smluvní volnost korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch klienta.
7. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z., dle kterého jsou zakázaná smluvní ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku , ale i směrnici Rady číslo s přílohou je absolutně neplatné, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
8. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. Jak již bylo uvedeno shora, v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úplaty, která podstatně přesahuje úrokovou míru či roční procentní sazbu nákladů v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám/ročním procentním sazbám nákladů, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
9. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje při uzavření smlouvy o půjčce přiměřený úrok (např. R NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Jestliže v období, kdy byla smlouva o úvěru uzavřena, se roční procentní sazba nákladů (RPSN) bankovních ústavů pohybovala do výše 15 % za jeden rok (srovnej na webová adresa), tak i s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, není možné akceptovat sjednanou roční procentní sazbu nákladů ve výši 27 612,20. Výše této sazby jeví jako naprosto nepřiměřená (nemravná).
10. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. V projednávané věci byla žalobkyně před nařízením jednání přípisem vyzvána k předložení takových dokladů, z nichž bude nepochybně vyplývat, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně na uvedenou výzvu nereagovala a k jednání, které bylo následně ve věci nařízeno, se nedostavila. V uvedeném případě tedy žalobkyně neunesla důkazní břemeno, protože neprokázala, že na straně žalované došlo k přijetí částky 2 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně, a tím zároveň k bezdůvodnému obohacení. Soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Protože však nebylo zjištěno, že by zcela úspěšné žalované vznikly jakékoli náklady řízení, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.